Článek
Belgické hranolky se vyznačují mimo jiné tím, že se smaží nadvakrát a dostanete je i do kornoutů ve specializovaných bistrech či stáncích. Už na první pohled je vidět, že se Belgičanům jejich národní pokrm asi nikdy neomrzí. Například před hranolkárnou (francouzsky friterie) Maison Antoine, o které se tvrdí, že je nejlepší v Bruselu a že si tam svou porci dopřála i německá kancléřka Angela Merkelová, se větší či menší fronta tvoří od rána do večera. V podobných podnicích k hranolkům běžně nabízejí několik druhů omáček.
Ďábelská plodina
Vraťme se ale do Brugg do prvního Muzea hranolků na světě. Prakticky celé přízemí je věnováno bramborám, jejich botanickému zařazení, druhům a především historii. Můžete si prohlédnout makety původních divokých brambor z jihoamerických And, které byly po deset tisíc let šlechtěny do podoby, jakou známe dnes.
Muzeum hranolků v belgických Bruggách
Pravý původ některých evropských brambor však zůstává předmětem vášnivých debat biologů a dalších expertů. Jedna z teorií tvrdí, že do Evropy se brambory dostaly přes Kanárské ostrovy a ve druhé polovině 16. století se objevily ve Španělsku, což dokazují záznamy jedné ze sevillských nemocnic. Ta tehdy kupovala brambory z kláštera bosých karmelitánek, jehož zakladatelka znala plodinu od svých příbuzných žijících za oceánem.
Na nejdražší hranolky na světě se čeká dlouhé týdny
Ze Španělska se pak brambory začaly šířit do Itálie a odtud i na část území dnešní Belgie. Zakladatel moderní botaniky Carolus Clusius v roce 1588 pořídil historicky první kresbu rostliny zvané lilek brambor, kterou později popsal ve své práci z počátku sedmnáctého století.
Trvalo však ještě nějakou dobu, než se brambory ujaly jako potrava pro široké masy. Nejdříve se musely zbavit nálepky plodiny spojené s čarodějnicemi a s ďáblem, kterou si „vysloužily“ tím, že jako jedlé hlízy rostou pod zemí. Panovalo také přesvědčení, že jde o afrodiziakum.
Londýnský bylinkář John Gerard v roce 1597 napsal: „Vysadil jsem některé brambory ve své zahradě. Živí, zesilují a provokují zhýralost.“ Ve své knize Herball používá termín virginské brambory, protože plodina se do Anglie dostala právě z kolonie v Severní Americe, pojmenované po královně Alžbětě I., panenské královně.
Módní pokrm i lék
Dlouhou dobu zůstávaly brambory botanickou kuriozitou a jejich pěstování se omezovalo na speciální zahrady. Teprve až když Gerard vychválil jejich kulinářské hodnoty, stala se tato plodina módní na královském dvoře. O několik desítek let později začala pronikat mezi širší vrstvy a třeba ve Francii měla vyloženě pověst potravy chudých. Díky bramborám se ale například irská populace, zdecimovaná hladomorem, epidemiemi a občanskými válkami, postavila znovu na nohy.
Mandelinky je třeba zničit.
Léčitelé tvrdí, že brambory jsou dokonalou přírodní první pomocí. Odstraňují překyselení a mají protizánětlivé účinky. Pokud vás bolí žaludek a neznáte příčinu, nebo vás pálí žáha, vypijte nalačno sklenici syrové bramborové šťávy, která v kombinaci se šťávou ovocnou či zeleninovou působí také proti chronickému průjmu, revmatu, artritidě a cukrovce. Nastrouhané brambory zase zmírní lehké spáleniny či kruhy pod očima.
Fascinující výlet do Muzea budoucnosti v rakouském Linci
A teď několik rekordů. Největší brambora všech dob byla vypěstována ve Velké Británii a vážila 3,7 kilogramu. Jedna americká firma usmažila brambůrek o velikosti 10 krát 17,5 cm. Největší pytlík hranolků (2,62 m) byl 20. ledna 2001 v Belgii naplněn obsahem o hmotnosti 180 kilogramů. Nejdelší bramborový hranolek připravil obyvatel belgického Gentu z bramborové kaše. Výtvor dlouhý téměř deset metrů o hranách dva centimetry smažil čtyři hodiny.
Zachraňte pole!
Zatímco přízemí je nabité spíše teorií, v prvním patře si přijdou na své i akčněji založení návštěvníci včetně dětí. Obě podlaží kromě brambor spojuje i jejich nepřítel – mandelinka. V první části se s tímto škůdcem seznámíte po odborné stránce, nahoře ho můžete začít likvidovat.
Virtuální hra určená až pro tři hráče najednou spočívá v tom, že puškou míříte na obrazovku s bramborovým polem a střílíte na létající brouky i jejich lezoucí larvy. Po úspěšném zásahu protivník exploduje. Podle konečného skóre zjistíte, kdo z hráčů byl nejúspěšnější.
S pěstováním brambor se začalo pravděpodobně v Peru.
Už během výstupu po schodech vám může připadat, že druhé patro je dějištěm večírku, což je vlastně částečně pravda. V potemnělé místnosti totiž v pravidelných intervalech vystupuje kabaret. Hlavními účinkujícími jsou brambora a hranolek v „nadživotní“ velikosti, kterým ve zpěvu sekundují naplněné kornouty.
Na tabuli svítí text v angličtině, nizozemštině a francouzštině, takže kdo chce, může si na chytlavou melodii také zanotovat: „Narodil jsem se v hluboké fritéze a můj táta je hlíza…“ „Smažili jsme se v býčím tuku, jsme zlatí od hlavy k patě…“
Do Belgie se brambory dostaly z Kanárských ostrovů 28. 11. 1567. Jistý Juan de Molina je přivezl společně s pomeranči a limetkami svému bratrovi žijícímu v Antverpách. Hranolky se z nich začaly připravovat pravděpodobně v 18. století v okolí řeky Mázy, když během kruté zimy voda zamrzla a tamní obyvatelé si místo rybek začali smažit nakrájené brambory.
Ve zbytku expozice narazíte na reklamní plakáty, knihy o hranolcích, maketu hranolkárny i ukázku menu. V suterénní restauraci si pak můžete dopřát ochutnávku. Na zapití se nabízejí nejen nealkoholické nápoje, ale také belgické pivo. V době pandemie je lepší zajistit si vstupenky v předstihu na stránkách frietmuseum.be, abyste měli jistotu, že se vzhledem k nutnosti dodržovat odstup do muzea v požadovanou dobu dostanete.