HISTORIE: Brit zachránil Jawu a našel si v Praze ženu. Za války vyvíjel zbraně

„George Patchett přišel v prosinci 1930 do Československa do Zbrojovky ing. František Janeček, která začala vyrábět motocykly,“ připomněl Nezmeškal, jak se Brit dostal Prahy. Jeho úkolem bylo pomoci továrně v nesnázích: „Fabrika, co se týká motocyklů, byla na zavření. Šáhli vedle, vybrali si špatný typ motocyklu. George Patchett tam přišel jako anglický specialista a měl zřejmě závodit a vyvíjet závodní motorky, ale nakonec to byl právě on, kdy přišel s ideou malé lehké jednoduché motorky smontované z komponentů nakupovaných od jiných výrobců. Tomu se potom říkalo Jawa 175, a to byla trefa do černého. Janeček výrobu motocyklů udržel a těch motocyklů prodali na 20 000 kusů. Jawu zachránil, dostal ji z červených do černých čísel.“

Přijímaný byl narychlo, protože byl považován za specialistu. V Británii závodil na motocyklech Brough Superior, což byly nejkvalitnější stroje své doby, obdoba rolls royce mezi motorkami. Pak působil v belgické zbrojovce FN, která taky vyráběla motorky a on za ni i závodil a získal několik rekordů.

Patchett však nebyl konstruktérem jediného typu, vyzdvihl Nezmeškal: „Byly další odvozené modely, které všechny konstruoval George Patchett. Celá třicátá léta, kdy tady působil, také maloval a vyvíjel závodní motocykly. Řekl bych že se namočil do všeho, co Jawa tehdy vyvíjela.“

Ředitel Muzea dopravy to upřesnil: „Od stopětasedmdesátky odvodili dvěstěpadesátku, vznikla spodová 350 s rozvodem SV a od ní vrchová 350. Je znát, že se v Jawě postupně učili a koncem třicátých let už běžná série nešla výhradně za ním, bylo tam mnoho schopných lidí, kteří to dokázali taky.“ Britský konstruktér měl však stále výsadní postavení: „Máme zachované zápisy z výrobních porad a tam stojí – čeká se na příchod pana Patchetta a jeho názor na konstrukci. Brali ho za odborníka. Zajímavé je, že Patchett neměl žádné formální vzdělání, ale měl veliký talent.“

Patchett však nepůsobil v Praze jen jako konstruktér, zdůraznil ředitel: „Od roku 1931 poměrně intenzivně závodil, osobně jel nejtěžší závod světa, britskou Tourist Trophy.“ Závodit však brzy přestal, dodal: „V Praze se zamiloval a tuším v roce 1933 se oženil. Našel si tady francouzskou učitelku na francouzském lyceu a mám pocit, že potom, co se mu narodila dcera, tak závodění nechal, zřejmě manželce slíbil, že se na motorce nezabije.“

I když sám už nezávodil, nepůsobil jen v kanceláři, upřesnil Nezmeškal: „V druhé půlce třicátých let byl pořád šéfem závodního oddělení a vždycky byl šéfem našeho týmu, když Čechoslováci jeli Šestidenní. V třicátých letech vždy jela za Československo Jawa.“

Šestidenní už tehdy patřila mezi neobtížnější klání jak pro jezdce, tak pro motorky, vysvětlil Nezmeškal: „Už před válkou to byl mimořádně těžký závod, šest dní v terénu a mašiny musejí vydržet. Tehdy ji jezdilo Německo, Velká Británie, Itálie a pak bylo ještě ve hře díky Jawě Československo. V pětatřicátém jsme to už měli vyhrané, ale závodník Antonín Vitvar na poslední chvíli zadřel motor, takže jsme byli druzí. Ale díky Jawě bylo už tehdy Československo, pokud jde o motocyklový sport, na evropské mapě, a to hlavně díky Georgi Patchettovi, protože on ty motorky vymyslel, namaloval a vydupal ze země, vedl závodní tým a chvíli sám závodil, takže to bylo celé jeho.“

V Československu by považován za vlastního. „Motoristický tisk píše ve třicátých letech náš Patchett. U nás ho brali za našeho člověka,“ dodal Nezmeškal.

To však neznamená, že by nečelil byrokratickým problémům, uvedl ředitel: „George Patchett to neměl v Paze úplně jednoduché, byť Zbrojovku František Janeček zachránil. Byl cizinec a naše úřady byly ve třicátých letech poměrně striktní. Zbrojovka Jawa musela každý rok vždycky požádat o povolení zaměstnávat cizince, protože on vlastně užíral našim lidem.“

Patchett zažil v Praze nejen čas po mnichovské dohodě, ale i následnou německou okupaci, přičemž 15. března 1939 si fotografoval příjezd německých kolon. Tehdy ovšem byl nezaměstnaný, nedostal povolení dál pracovat, vypověděl Nezmeškal: „Po Mnichovu jim to bylo zamítnuto, protože Jawa měla dostatek času zapracovat si vlastního člověka a už ho nesměli zaměstnávat. Dochoval se přípis, že je nezaměstnaný a že ho živí jeho manželka.“

Firma se s tím podle Nezmeškala nemínila spokojit: „Jawa zažádala o výjimku. Odvolání bylo uznáno až v roce 1939. Je zajímavé, že George Patchett znovu nastoupil ve Zbrojovce František Janeček 15. března 1939. A jak z fotografií víme, tak pravděpodobně měl áčko, protože běhal po Praže s foťákem a zrovna fotil Němce.“

Němce nevítal a údajně z Jawy pomohl odvézt prototypy protitankových zbraní, které pak vyvezli ze země, snad v kanapi. I když mohl konstruktér dál v Jawě pracovat, v Československu nezůstal, uvedl Nezmeškal: „George Patchett pustil Prahu někdy v srpnu 1939, sebral manželku a děti, naložil je do své Jawy 700. Sám vzpomínal, že auto prošpikoval dalšími výkresy, které chtěl zachránit. Když měli překročit hranice mezi Říší a Francií, tak údajně si vybral okamžik, kdy měl v rádiu projev vůdce a němečtí celníci stáli v haptáku a Angličana nechali projet.“ Patchett to po válce uvedl v anglických novinách, Nezmeškal ovšem dodal, že občas pábil.

Rodinu nechal Patchett ve Francii a sám odjel do Británie, kde pracoval na ministerstvu dodávek v oddělení pro tanky. V květnu 1940 však Němci napadli Francii a on se pokoušel manželku s dětmi dostat do Spojeného království, což nebylo nijak snadné, připomněl Nezmeškal: „Ženu přesvědčil, sbalila děti a dostali se až do Lisabonu, jenomže dál to nešlo, Uvízli tam na několik měsíců. Z Lisabonu do Anglie létala tuším dvě letadla týdně a na tom seznamu byly samé důležité osobnosti.“

Konstruktér dělal, co šlo, aby se jeho žena s dětmi dostala do Británie. „Psal, kam mohl, napsal dopis ministerskému předsedovi a sekretář Churchilla mu napsal, že pan premiér si vyhrazuje nezasahovat, v soukromých záležitostech nikdy neintervenuje. Zřejmě ale zvedl telefon, takže najednou letenky byly a rodina mu přiletěla do Bristolu,“ uvedl Nezmeškal a zmínil, že Patchett žil v obvodu, kde volili Churchilla.

Z oddělení pro vývoj tanků přešel v roce 1942 do zbrojovky Sterling, dodal Nezmeškal: „Ta tehdy vyráběla zásobníky do samopalů Sten a on se zabýval se vývojem nového samopalu pro britskou armádu. Nový samopal byl v několika kusech vyroben už za války pro britské speciální síly.“

Po válce však o něj nebyl zájem a zdálo se, že konstrukce upadne v zapomnění: „Nakonec ho dokázali prosadit a tuším v roce 1952 byla jeho zbraň přijatá do výzbroje britské armády. Tu zbraň dneska známe jako sterling, byla to nejrozšířenější zbraň Britského společenství národů.

Vyrobily se jich statisíce kusů, je ve výzbroji desítek zemí, upravená se použila i v Hvězdných válkách, měla sexy vzhled.“ Byla použita jako předloha pro Stromtroopers blaster v dílu A New Hope.

Nakonec mu samopal přinesl peníze, dodal: „Někdy v roce 1965 nebo 1966 vyhrál soud, když britská firma Sterling žalovala britskou korunu, protože armáda si nechala tyto samopaly vyrábět i ve státní zbrojovce bez licence. Britská koruna spor prohrála a George Patchett dostal tuším 112 000 liber. Za utržené peníze si pořídil dům v Cannes.“