Článek
Vyhrát jakýkoliv ze 68 turnajů světové pokerové tour (WSOP) a odnést si prestižní zlatý náramek je obrovský úspěch, o kterém sní snad každý pokerový hráč. Někteří na tento titul čekají roky, jiní desítky let a někteří se ho nedočkají vůbec. Limitujícím faktorem jsou často finance (startovné nebývá zrovna za hubičku), v jiných případech schopnosti a někdy prostě chybějící špetka toho pověstného štěstíčka.
Příběh Christiana Phama je však natolik odlišný a specifický, že o něm musí pochybovat každý, kdo v životě odehrál byť i jen jednu jedinou partičku prší.
Chyby si nevšiml
Když to nezkusíte, nevyhrajete, jako by si řekl Pham a zaplatil startovné na jeden ze 68 turnajů. Startovné činilo 1500 dolarů (asi 37 tisíc korun) a těšil se na svou šanci zabojovat si o zlatý náramek. Jenže se přihlásil na úplně jiný typ pokerového turnaje, než který ovládá a který chtěl hrát. Místo na no-limit Texas Hold 'em, tedy nejpopulárnější pokerovou hru dnešních dnů, se přihlásil na turnaj v tzv. no-limit deuce-to-seven draw lowball. Ne, nejde o jazyk z nějakého vzdáleného vesmíru, avšak pravda je, že ani většina pokerových hráčů přesná pravidla tohoto typu hry nezná. Phama nevyjímaje.
Čtyřicetiletý profík se přihlásil do hry prý úplným omylem. Špatně si zapamatoval číslo turnaje, a vzhledem k tomu, že bylo startovné totožné, chybu nezaznamenal. To by samo o sobě ještě nebyla taková tragédie. Standardně by se podíval na potvrzení, zaznamenal svou chybu, kontaktoval tzv. floormana, který dohlíží na férové dění v turnajích, a přeregistroval se do zamýšleného turnaje.
To ale Pham neudělal. Dostavil se na svůj zaregistrovaný turnaj a těšil se na hru. Že je asi něco špatně, si uvědomil ve chvíli, když mu dealer rozdal místo dvou karet pět. A v momentě, kdy se rozdá první karta, se již z turnaje odregistrovat nelze. V ten moment proti němu stálo 218 dalších hráčů, kteří hru plně ovládali, včetně několika pokerových ikon. Na turnaj světové série to je sice docela úzké startovní pole, i tak však šlo o 218 hráčů, kteří v danou chvíli ovládali hru lépe než on.
Učili ho další hráči u stolu
„Jsou to zcela odlišné pokerové variace. Vyžadují odlišný typ přemýšlení a odlišné strategie,” uvedl dealer z finálového stolu Shawn Harris.
Zpanikařil, poté bedlivě sledoval hru a vše zahazoval. Sdílné hráče u stolu pak prosil o rady, jaká kombinace poráží kterou. „Nejdříve jsme se domnívali, že to jen hraje. Ale pokud to hrál, tak velmi dobře,” uvedl Chris Mecklin, který vedle Phama seděl u stolu ve chvíli, kdy si uvědomil svou chybnou registraci. V tu chvíli však netušil, jak extrémně šťastná tato chyba bude.
Nechal si zahrát vietnamskou hymnu
Podle Mecklina bylo zřejmé, že je Pham zkušený hráč, avšak ne zrovna v této variaci. Když vyhrál jednu z her tou nejlepší kombinací, která v této hře je (2,3,4,5,7), zdál se prý zmatený a nejistý. A když se Mecklin podíval na turnajový web, aby zkontroloval průběžné výsledky, nestačil se divit. „Představte si mé překvapení, když jsem viděl fotografii vedoucího muže.”
Pham tvrdí, že mu ostatní hráči u stolu velmi pomohli a hru pak studoval celou noc mezi jednotlivými hracími dny. Když byl pak v pátek bohatší o více než 81 tisíc dolarů (zhruba dva milióny korun) za turnajové vítězství, nechal si zahrát vietnamskou hymnu, ač žije v USA už asi 15 let. Každý z 68 vítězů si totiž může nechat zahrát hymnu podle svého přání bez ohledu na své občanství...