Důvod k panice zatím není. S pomocí člověka vinice vedra přežijí

Pavel Pavloušek z Ústavu vinohradnictví a vinařství Mendelovy univerzity v Brně zatím nevidí důvod k panice. „Réva vinná je nejpěstovanější kulturní rostlinou na světě, což znamená, že má velmi dobrou schopnost přizpůsobit se prostředí. Jen jí musíme trochu pomoci,“ říká.

Povídali jsme si o tom, jak chutná víno z hroznů spálených sluncem, proč se réva začala úspěšně pěstovat v podhůří Beskyd a Krkonoš, nebo o tom, kdy se rostliny dostávají do stresu.

Ze školy známe Nerudovu Romanci o Karlu IV., který v Čechách nechal pěstovat révu z Burgund, jenže výsledek mu zkřivil ústa. V čem byla tehdy chyba?

Kvalita vína souvisela nejspíše s neznalostí postupů zpracování hroznů, které se lidé museli naučit. A to platí koneckonců i dnes, kdy každá nová odrůda potřebuje v tomto směru zkušenosti. Pěstování konkrétních rostlin v minulosti přináší důkaz, jaké bylo na našem území počasí a zda se mění podnebí. A podle révy vinné muselo u nás být i kdysi výraznější teplo.

Znamená to, že se jí tady vždycky dařilo?

Od dob Karla IV. se tu pěstuje trvale a na větších plochách. Nejdříve ve vinicích klášterů, u šlechtických sídel, později i ve městech. Réva u nás rostla, plodila, a především úspěšně přezimovala. Na Moravě se pěstovala zcela běžně i na sever od Brna. Mnoho brněnských čtvrtí má ve svých znacích vinařské nože, hrozny a prakticky v každé obci směrem k hradu Pernštejn nebo na Boskovicku jsou běžné místopisné názvy jako „Vinice“, „Vinohrádky“, „Pod Vinohrady“.

Prospívá vinohradům oteplování?

Klíčovým dějem pro vývoj révy vinné je fotosyntéza, která nejlépe probíhá mezi pětadvaceti a třiceti stupni Celsia. Teploty vyšší než 35 °C mohou tento proces ovlivnit a vývoj révy vinné zpomalit. Díky tomu bylo vývojové zpoždění letos v létě mezi dvěma a v některých lokalitách i třemi týdny. Přestože tedy slyšíme, jak v tomto roce panují rekordně vysoké průměrné teploty, u révy vinné současně docházelo ke zpoždění vývoje, a tím pádem v letošním roce dozrává v běžných termínech.

A zachovává si obvyklou chuť?

V extrémním teple v hroznech nejvíce klesá obsah kyseliny jablečné. Na osluněných stranách jsou v bobulích vidět hnědě skvrny, které způsobují, že víno ztrácí aroma, a jako reakce na stres v něm převažují hořké chuťové tóny. Stává se, že když je na Moravě mimořádně horký ročník, tak v severněji položených oblastech v Čechách panují naopak podmínky ideální, víno je svěží a aromatické.

V kterých oblastech Česka, kde to dřív bylo nemyslitelné, se teď víno pěstuje?

Pěstování révy vinné se rozšiřuje ve Slezsku, tam se hodně inspirují v Polsku, kde se vysazuje réva jak poblíž hranice s Německem, tak v okolí Krakova nebo směrem k Tatrám. Znám i pár našich absolventů, kteří založili vinohrad ve Vrchlabí. Pěstují odrůdy, kterým se daří například ve Skandinávii. Réva na severu prospívá především díky mírnějším zimám.

Znáte vinaře, který už se kvůli oteplování přestěhoval na sever?

Podle mého názoru ani není doba na jakékoli radikální změny ve vinařských lokalitách či v odrůdovém sortimentu. Z hlediska pěstování révy vinné byl prvním teplejším rok 2000. Dále se však střídají teplé ročníky, zcela obvyklé ročníky, ale i výrazně studené, jako byly 2001 nebo 2010. Na současný klimatický vývoj je možné velmi dobře reagovat s využitím celého spektra agrotechnických postupů.

Znamená to, že vinaři zatím kvůli změně klimatu nemusejí bít na poplach?

Rozhodně není doba například na zásadní změnu sortimentu odrůd, ale spíše na zvýšení zásob vody v půdě a omezení negativního působení vysokých teplot. Hlavním předpokladem je zajistit, aby maximální množství srážkové vody neodtékalo, ale naopak se vsakovalo do půdy. Teplotu lze zase snížit ozeleněním půdy mezi řádky. Měření přímo z terénu totiž ukazují, že černý úhor působí prakticky jako „radiátor“, který v sobě akumuluje energii ze slunce, čímž rostlinu ještě více zahřívá.

Stačí pro ochlazení mezi řádky zasít bylinnou vegetaci?

Travní monokultura spotřebovává velké množství vody, takže se příliš nehodí. Vhodné jsou druhově rozmanité ozeleňovací směsi. Podařilo se nám vyvinout takovou, která přirozeně kypří půdu, aby nasála co nejvíce vláhy. Jedná se o speciální rostliny s mohutnými kořeny, podél kterých se do země dostává voda. Zároveň je nutné samotné hrozny chránit před intenzivním slunečním zářením – tím, že se nebudou v příliš velké míře otrhávat listy, které jim poskytují stín.

Platí to u každého vinohradu?

Naše výzkumy jasně naznačují, že rozdíly v teplotě v rozsahu až několika stupňů, ale například také v hospodaření s vodou, mohou existovat dokonce v rámci jedné vinice. To je z větší části způsobeno tím, že réva vinná se pěstuje především na svazích na pozemcích s různou nadmořskou výškou, různým množstvím slunečního záření, srážek i vlhkosti vzduchu. Na jedné vinici je tak možné najít výrazně teplé, ale také výrazně chladné místo.

Jak se to projevuje na výběru odrůd?

Často říkám, že každá odrůda má ve vinici svoje místo. V nejteplejší části je třeba pěstovat odrůdy náročné na teplo, například Cabernet Sauvignon, Merlot, Frankovku, Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené. V nejchladnějších částech vinice zase odrůdy méně náročné na teplo, jako jsou Solaris, Hibernal, Muškát moravský a další.

Co když tropických dní a nocí bude přibývat?

Vždycky bude záležet na tom, kolik budou mít rostliny vody. Čím víc jí ubývá, tím víc se u nich může projevit stres. Jinými slovy, klíčem k úspěchu je zadržování vody. Réva má dlouhé a mohutné kořeny, takže by toho měla dost vydržet. Rád dodávám, že je to s ní podobné jako s lidmi. My na jižní Moravě snášíme vedro daleko lépe, protože jsme v něm vyrostli, zatímco návštěva ze severních Čech je úplně vyřízená a nepochopí, jak můžeme fungovat. Stejné je to s rostlinou.

Může se vám hodit na Firmy.cz: Mendelova univerzita v Brně - Ústav vinohradnictví a vinařství