Článek
Přístroj podivného vzhledu se dvěma rameny a tělem strašáka z kovu je umístěn uprostřed polí. Umožňuje de Cauwerovi sledovat v reálném čase na chytrém telefonu srážkoměr, vodoměr či rychlost větru na jeho 175 hektarech půdy v Beaucourt-sur-l'Hallue v departementu Somme.
„Přístroj vnesl do mého života revoluci. Díky této lokální meteostanici ráno vstanu a vím, jaké bude počasí, které je někdy v různých částech mých pozemků velmi rozdílné. Nyní přesně vím, kdy a jak se o které pole postarat. Je to ohromná úspora času a energie," říká pětapadesátiletý de Cauwer. Sám žije s rodinou v Amiensu 20 kilometrů od své farmy.
„Trávím teď mnohem více času se svými blízkými, i když se žena někdy zlobí, že pořád jen koukám do telefonu," žertuje. Díky nedávnému technickému pokroku tento přístroj užívaný léta ve světě zemědělců zlidověl a nabízí ihned použitelné údaje.
Předplatné za tisíce
„Personalizované meteostanice zažívají v posledních dvou letech boom: už se používají na několika stovkách farem," upozorňuje Jean-Pierre Chanet z Národního ústavu pro výzkum technologií pro životní prostředí a zemědělství (IRSTEA). „Příští rok by tyto stanice mohlo používat několik tisíc farem. Francie je v této oblasti světovým průkopníkem," citovala ho agentura AFP.
Tyto stanice používají materiál podobný tomu, který užívá francouzský meteorologický ústav Météo France. Předávají lokální údaje získané pomocí snímačů a prostřednictvím radiových vln. „Jsou ale jen pomocníkem, který nemůže nahradit konečné rozhodnutí farmáře. Umožňují však zvýšit produktivitu a zároveň snížit používání pesticidů," říká Chanet.
Pesticidy vyvažovaly nepřízeň počasí
Tyto stanice stojí 300 až několik tisíc eur (8100 až desítky tisíc Kč), roční předplatné meteorologických informací se pak pohybuje kolem 200 eur (5400 Kč).
„V zemědělství je těžké přesně odhadnout, jak meteostanice snižuje používání pesticidů," soudí zakladatel společnosti Weenat Jérôme Leroy. „Závisí to na tom, jaký je právě stav půdy," dodává. Farmář de Cauwer, který je touto technologií nadšený, snížil používání pesticidů o pět procent. „Vyhýbám se tak nadměrnému dávkování pesticidů, které vyvažovalo nepřízeň počasí," říká.
V budoucnu by tyto meteostanice rovněž mohly předvídat nemoci zemědělských kultur, které vedou ke značným ztrátám, zdůrazňuje Matthieu Preudhomme z agrární komory departementu Somme.
„Díky shromažďování údajů z různých stanic a jejich integraci do matematických modelů bychom mohli lépe odhadnout cyklus vývoje nějaké choroby či útoku hlodavců, které závisejí na meteorologických podmínkách. Mohli bychom jim tedy lépe předcházet," uvádí.