Dceři na Bali chyběl párek v rohlíku. Češka ho kvůli ní začala na ostrově vyrábět i prodávat

Jak se zrodil nápad na přesun na Bali?

Myšlenka žít na Bali vznikla už snad v dětství. Nedokážu přesně říct, odkud se vzala. Poprvé jsem sem přijela v roce 2016 a byla to láska na první pohled. Strávila jsem tady téměř rok, byla jsem sama, bez dítěte. Díky tomu jsem měla možnost procestovat ostrov křížem krážem.

Poté jste se ale vrátila do ČR?

Ano, a byla v tom láska, kvůli níž jsem se vrátila k evropskému životu. Poté se narodila moje dcera Karolína a já naskočila na klasický kolotoč - práce, školka, pes, dům… Tehdy jsem si ještě nedokázala představit život s dítětem na Bali, ale postupem času mně začala chybět vůně oceánu, usmívající se lidi, nekonečná rýžoviště a možnost neustále chodit bosky.

Aktuálně jste zpět a nyní už i s dcerou…

Věděla jsem, že je to teď, nebo nikdy. Kája totiž měla v září nastoupit na povinnou školní docházku. Letos v únoru jsem tak koupila letenky a vyrazily jsme spolu směr Bali. Byly jsme tady cca dva měsíce, po nichž následovala zásadní otázka pro dceru: chceš tady žít, nebo se ti stýská po ČR?

Jak zněla odpověď?

Řekla mi, že chce zůstat. Stýskalo se jí jen po třech věcech: babičce, psovi a párku v rohlíku. Zpět do ČR se jí vůbec nechtělo. Prosila mě, aby to tam někdo všechno vyřešil a my mohly zůstat. To ale pochopitelně nešlo. Zhruba na šest týdnů jsme se vrátily domů, já rozprodala vše, co šlo - auto, oblečení atd. Poté jsem sbalila tři kufry, vystěhovala dům a vyrazily jsme vstříc dobrodružství.

A jak jste vyřešila zmíněné věci, které dceři na Bali chybí?

Přesun psa na Bali je ilegální, takže musel zůstat v ČR u kamarádky. Babička se ale za námi chystá na měsíc v listopadu. No, a pak zbývala vyřešit poslední věc - párek v rohlíku.

Který je teď vlajkovou lodí vašeho nového podniku…

Je to skutečně tak. Párky ani rohlíky na Bali neseženete. A tak jsem se rozhodla, že ve městě Canggu, kde nyní žijeme, otevřu gastro podnik a začnu je vyrábět. Podotýkám, že gastronomií jsem nepolíbená. Život ale není o tom umět všechno, postupně se tak kolem mě vytvořil tým šikovných lidí, kteří mě na cestě doprovázejí a s mnohým mi pomáhají. Bez nich bych nikdy takové věci nedokázala.

Na Bali nejste dlouho. Podnik jste stihla zdárně otevřít za relativně krátkou dobu…

Myšlenka vznikla letos v květnu, v červnu se nám do rukou dostaly prostory, teda jestli se to tak dá nazvat - byly to tři obvodové zdi a střecha. Vybudovali jsme z toho restauraci a v září přivítali první zákazníky.

Co všechno celý proces obnášel?

Vybudování bylo samo o sobě vtipné. Najal se stavbyvedoucí, který neuměl jediné slovo anglicky a já pro změnu neumím indonésky. Stavět s pomocí překladače je fakt dřina, když vezmete v potaz, že si lidé občas v myšlenkách neporozumí ani ve vlastní řeči. A otevřením to nekončí, protože restaurace, to je každodenní práce.

Otevřít restauraci na Bali tedy není nic jednoduchého.

Nebudu lhát, když řeknu, že je to fakt náročné. Ovšem díky všem těm lidem kolem mě, kteří svojí práci rozumí, to bylo a je o chlup jednodušší. Ráda bych jim touto cestou vlastně poděkovala. V tom shonu jsem ještě ani neměla pořádnou příležitost to udělat.

Máte v menu nějaké další tradiční české pochoutky?

Kromě párku v rohlíku máme ještě smažený sýr. Nejsme ale česká restaurace. Za naším menu stojí šikovný kuchař. Nabízíme steaky, burgery a další pokrmy. Co se týče smažáku, jde o mozzarellu a podáváme ho s hranolky a domácí tatarkou. Rohlíky si pečeme každý den čerstvé, párky si taky děláme sami a hořčici dovážíme z ČR. Sehnat dodavatele kvalitních surovin a přijít na to, jak zhotovit na Bali kvalitní rohlík, dalo práci. Ale podařilo se.

Jde mezi místními a turisty z jiných zemí párek v rohlíku na odbyt, nebo si jej povětšinou objednávají spíše Češi?

Máme otevřeno krátce, ale je zatím nejprodávanější položkou. A chutná všem - Australanům, Francouzům i Balijcům. Chodí si na něj opakovaně. Mimochodem, Pikador, což je název restaurace, je od nepaměti označení pro párek v rohlíku na Českobudějovicku. Dozvěděla jsem se o tom úplně náhodou díky kamarádovi. Přišlo mi to jako skvělý název, neboť je za tím kousek Česka, ale zároveň je to jednoduše vyslovitelné pro všechny národy.