Článek
Gastronomičtí experti upozorňují, že tak na sebe tvůrci i prozrazují, že nabízené pokrmy neumějí ani správně připravit. Italská kuchyně je v naší republice jako doma, zřejmě proto jsou její pokrmy nejčastějším cílem počešťování. Vyplývá to z průzkumu gastronomického portálu Lunchtime.cz, který sdružuje polední menu restaurací.
Data z více než tří tisíc českých podniků ukázala, že v nich dávají přednost českým přepisům jídel a že cordon bleu jim na menu dělá asi největší potíže. Hosté si tak mohou někde dát třeba i Gordon blue.
„Chyby v českých jídelních lístcích jsou letité téma. Ostatně – proto jsem napsal Labužníkův lexikon, aby se čeští gastronomové naučili, jak se správně to které cizí slovo píše. Některé labužníky totiž chyba v názvu jídla může odradit od návštěvy restaurace,“ řekl Právu známý gurmet-kritik Vladimír Poštulka s tím, že on osobně do podniku, kde je špatně napsané slovo cordon bleu, nevejde.
Rajčatová omáčka na x verzí strašákem
„Kuchař tím na sebe prozrazuje, že nemá tušení, jak se to báječné jídlo nejen jmenuje, ale i správně připravuje. V některých případech je vhodnější použít český ekvivalent – například neví-li kuchař, jak se správně píšou gnocchi, může napsat italské noky a je vše v pořádku,“ dodal.
„Daleko závažnější problém však tkví v tom, že s chybným názvem je obvykle spojen i chybný recept. To se stává nejčastěji u italských těstovinových jídel. Spaghetti amatriciana vskutku nejsou stejné jako Spaghetti arrabbiata, přesto však, dáte-li si některý z těchto pokrmů v české restauraci, dostanete většinou totéž: prostě špagety v jakési rajčatové omáčce,“ upozornil Poštulka.
Počešťování jídel
„Čeští restauratéři dávají výrazně přednost českým názvům běžných zahraničních jídel, pokud existuje jejich ustálený tvar. Zvláště u oblíbených italských jídel, jako jsou nejčastější typy těstovin a omáček, je poměr naprosto jasný ve prospěch češtiny,“ uvedla Michaela Závodná z Lunchtime. A tak výrazně vedou české noky nad italskými gnocchi, těstoviny nahradily slovo pasta a špagety spaghetti.
Výzvou je pak prý pro tvůrce jídelních lístků i taková mozzarella. Ta se v nabídce objevuje dokonce v pěti verzích. Nejen Ital by byl ale při čtení českých nabídek gastronomických podniků překvapen. Sendvič a sandwich jsou v nich zastoupeny téměř přesně půl na půl, zajímavé je, že u těžkých slov zřejmě tvůrci jídelníčků víc nahlížejí do chytrých knih.
„Příjemně nás překvapil pravopis francouzského ratatouille. Ačkoli se zdá, že v podstatě není možné jej napsat správně, podniky si s ním poradily bez chyb v 97 případech,“ řekla Závodná.
Ryby velkým problémem
Samostatnou kapitolou jsou podle Poštulky názvy ryb. „V tomto směru nám naši předkové pěkně zavařili, když například báječnou rybu Zeus Faber nazvali pilobřich ostnitý. Takový název se na lístek nedá napsat. A tak se ryba v celém světě nazývá svatopetrská a není tedy důvod, abychom ji tak, alespoň na jídelních lístcích, nenazývali i my,“ sdělil.
„V poslední době dochází k omylu zásadnějšímu, ne-li přímo k podvodu. Pod názvem svatopetrská ryba se objevuje tilapie, chovaná v nepříliš přirozeném prostředí a krmená kdovíčím, prostě velmi tučná ryba nízké kvality. On kdysi svatý Petr skutečně ulovil tilapii, jenže jinou, mnohem kvalitnější,“ upozornil znalec kvalitního jídla Poštulka.
