Čínský Honza byl v dětství zázračným matematikem. Dnes se jen válí doma a živí ho rodiče

Čang Sin-jang byl již od útlého dětství velmi nadaným chlapcem a v důsledku toho také jistým způsobem mediální hvězdou. Když mu bylo dva a půl roku, uměl již více než tisíc čínských znaků a ve čtyřech již nastoupil do školy. Ta však pro něj nepředstavovala žádnou výzvu, a tak v šesti chodil už do páté třídy a v devíti jej zapsali do třetího ročníku střední školy, což však odpovídá zhruba české deváté třídě.

V deseti letech se ale stal nejmladším čínským vysokoškolským studentem a jeho genialita mezitím začala zajímat i média. Jeho přístup se ovšem začal pomalu měnit ve třinácti letech, kdy nastoupil do magisterského programu na univerzitě v Pekingu a v šestnácti začal pracovat na získání doktorátu z aplikované matematiky. To mu však vydrželo zhruba jen měsíc.

Poté způsobil značný šok nejen univerzitě a prostřednictvím médií také veřejnosti, ale v prvé řadě svým rodičům, kterým dal ultimátum: buď mu koupí byt v Pekingu, nebo se studiem skončí. Ale jelikož pocházel ze skromných poměrů, jeho rodiče si něco takového nemohli dovolit, tak si byt v hlavním městě pouze pronajali a předstírali, že je jejich vlastní.

Překvapivý zvrat v synově přístupu byl velmi těžký především pro Sin-jangova otce. Ten byl totiž v mládí také velmi nadaným studentem, ale jeho rodina nemohla financovat jeho další vzdělávání. Proto dělal všechno pro to, aby se vzdělání v plné míře dostalo aspoň jeho synovi. Ale ten měl jasno. „Rodiče by měli převzít zodpovědnost za to, že budu mít dobré životní podmínky,“ řekl tehdy Sin-jang čínským médiím s dodatkem, že bez vlastního bytu by byl jako všichni ti pekingští bezdomovci.

„Rodiče mě přivedli na svět a vnutili mi svůj sen, že jednou dosáhnu toho, co chtěli v minulosti oni. Plánovali mi život a chtěli, abych si myslel, že to, k čemu mě vedou, je to, co chci dělat,“ vysvětloval tehdy šestnáctiletý Čang Sin-jang.

Dnes mu je 28 let a stále bydlí v pronajatém pekingském bytě a nájem za něj pořád platí rodiče, protože sám má jen příležitostné příjmy z krátkodobých brigád a většinu času tráví nicneděláním. A je přesvědčen, že přesně takovýto skromný způsob života je tím pravým životním štěstím.

U čínské internetové veřejnosti se v případě Čang Sin-janga objevují dva názorové proudy. Někteří uživatelé mu nemohou přijít na jméno a jeho přístup považují za arogantní a neuctivý k rodičům. Jiní to však vidí jako varování pro všechny rodiče, kteří na své potomky příliš tlačí, a tím jim seberou dětství. A pak je zde ještě jeden ze Sin-jangových vyučujících z univerzity, jenž je přesvědčen, že mladík ještě může dosáhnout velkých věcí, jen by se musel do studia znovu pustit.

Ale Čang Sin-jang to zatím v plánu zjevně nemá a neotřesitelný se zdá i jeho postoj vůči otci a matce, kterým má za zlé, jak se k němu chovali a chovají. A také se ještě nepřenesl přes to, že ho podvedli s pekingským bytem. „Dluží mi to. Byt, který mi nikdy nekoupili, by dnes měl hodnotu přes 10 milionů jüanů (přes 31 milionů korun),“ vyčítá svým rodičům.