Článek
Svobodník Mai je příslušníkem Posádkového velitelství Praha, v současnosti slouží jako první člověk vietnamského původu u 1. roty čestné stráže. „U čestné stráže jsem chtěl sloužit, protože tu získávám mnoho zkušeností a znalosti z dějin, takže si opakuji jak českou historii, tak historii armády,“ popsal Novinkám. S dokončeným magisterským titulem má přitom předpoklady postupovat i výše.
„Rád bych inspiroval ostatní. Je pro mě čest, sloužit u čestné stráže. Byla to docela výzva, že vzhledem ke svým kořenům jsem dostal možnost vykonávat tuto práci. Snažím se, abych byl přínosem, a chci tím motivovat nejen vietnamskou komunitu, ale i další, že když to můžu vykonávat já, tak i ostatní, kteří chtějí sloužit a být součástí armády,“ vysvětlil Mai jednu ze svých motivací.
Armádu si vysnil
Mai patří k takzvané druhé generaci Vietnamců žijících v Česku. Jeho rodiče se do země přestěhovali s výhledem na lepší životní podmínky před třiceti lety, Mai se jim narodil v Česku o dva roky později. Už od mala snil o tom, že bude sloužit u bezpečnostních složek.
„Rodiče mě samozřejmě směřovali spíše k právům nebo medicíně. Já jsem to ale viděl jinak a nakonec souhlasili, že se přihlásím na střední policejní školu v Holešově na Moravě. Musel jsem ale slíbit, že střední školou to pro mě nekončí,“ uvedl. Nakonec se přihlásil na Policejní akademii v Praze, kde dokončil magistra. Místo k policii ale jeho další cesta zamířila do armády, kde slouží už dva roky, z toho rok a půl u čestné stráže.
Nečekaná žádost o ruku před vojenskou přehlídkou rozněžnila Francii
„Mnozí si asi představí jen vojenské parády a pietní akce, ale není to vše. Patří k tomu i vševojskový výcvik, od zdravotní přípravy až po trénink střelby či taktické přípravy. Předně jsme vojáci, takže musíme mít tyto znalosti,“ vysvětlil Mai.
Už při studiích na Policejní akademii se také začal aktivně věnovat podpoře vietnamské komunity. Vyučoval češtinu v rámci programu ministerstva vnitra a pomáhal s tlumočením ve školách a nemocnicích.
„Dříve jsem pociťoval rozdíly a setkal se i s xenofobií. Je to dost o přístupu té určité osoby. Proto jsem měl pocit, že je i mou povinností v tomto ohledu pomáhat. Bourat stereotypy jak z vietnamské, tak z české strany. I tím, že tu sloužím, že člověk s mými kořeny může dělat tuto práci,“ řekl.
Pomáhal s trasováním ve vietnamské komunitě
Za sebou Mai už má také služby při mimořádných situacích, jako je boj s covidem. Během první vlny pomáhal se zabezpečením objektů ministerstva obrany, následně se stal členem trasovacího týmu. Zde také využil své znalosti vietnamštiny.
„Vůbec jsem nečekal, že by k takové situaci, kdy bych mohl využít jazykových znalostí, mohlo dojít, ale nakonec jsem pomáhal s trasováním v rámci vietnamské komunity,“ poznamenal.
Na Barrandově pracuje přes půl století, jeho rekvizity se objevily v kultovních filmech
K tomu ze své pozice pravidelně seznamoval Vietnamce žijící v Česku s aktuálními vládními opatřeními a podílel se na vzniku spotu ke kampani ministerstva zdravotnictví, jež chce motivovat vietnamskou menšinu k očkování proti covidu-19.
Většina Vietnamců v jeho okolí vnímá jeho službu v armádě pozitivně. „Setkal jsem se většinou s pozitivním přístupem. Mnozí Vietnamci jsou spíše konzervativnější, a když je někdo státní zaměstnanec, tak se to bere za čestnou práci, kdy člověk pracuje pro stát a pro lidi. Dá se říct, že jsem se v rámci vietnamské komunity nesetkal s negativním přístupem,“ vysvětlil Mai.
A pochvalují si ho i jeho velitelé. „Svobodník Mai je u jednotky čestné stráže rok a půl a za tuto relativně krátkou dobu se dokázal do kolektivu velmi dobře začlenit. Neděláme rozdíly mezi pohlavím, národností nebo sexuální orientací, přistupujeme ke všem stejně. Svobodník Mai je u příslušníků roty oblíben pro svoji přátelskou povahu a ochotu pomáhat ostatním. Je to čestný a dobře vycvičený voják, na kterého se velitelé i kolegové mohou spolehnout,“ uvedl kpt. Miroslav Adámek, velitel roty.
I když velká část jeho rodiny zůstává ve Vietnamu, za svůj domov považuje Mai Česko a své vlasti by rád sloužil i nadále. „Co se týče mé budoucnosti, ta je víceméně otevřená. Doufám a předpokládám, že tohle je moje životní povolání a budu dál postupovat,“ dodal.