Článek
Wayts je vlámským ministrem cestovního ruchu a svým způsobem i hranolkovým ministrem, protože právě v této části Belgie přišla na svět pochoutka zvaná Vlaamse friet. Weyts sní o tom, že se pomfritky jednoho krásného dne stanou součástí světového dědictví UNESCO.
„Aby bylo jasno: myslím tím vlastnoručně nakrájené ostrým nožem, aby jednotlivé kousky vstřebaly co nejvíc živočišného tuku a připravené z čerstvých, syrových brambor. Důležité pro přípravu je i dvojí smažení, kdy se syrové kousky nejprve smaží zhruba pět minut při teplotě 130 stupňů Celsia. Po odkapání se pak těsně před podáváním smaží dvě minuty na 170 stupňů Celsia,“ nenechává nikoho na pochybách, jak na to.
Hrdí Belgičané hlavy neskloní
A tady začínají potíže. Protože v širém, nádherném světě smažení by se člověk snadno ztratil, je tu Evropská unie a její nařízení číslo 852/2004 na ochranu zdraví spotřebitelů, popřípadě směrnice číslo 315/93 o možném uvolňování akrylamidu, karcinogenní látky. Tato nebezpečná látka údajně vzniká u některých potravin při ohřívání nad 120 stupňů Celsia. Když zdůvodňuje, proč vlastně vytáhl do boje, vyjmenovává pro týdeník Der Spiegel dvě klíčové příčiny. „Jíme jich hodně. Máme je rádi, a to hodně.”
A tak sepsal emocemi nabitý dopis Vytenisi Andriukaitisovi (66), eurokomisaři pro zdraví a ochranu potravin. Andriukaitis se narodil na Sibiři, pracoval jako kardiochirurg v Litvě, než přišel do Bruselu. Weyts se obával, že na Sibiři nemohl dost dobře proniknout do tajemství přípravy belgické národní pochoutky. Nemohl třeba tušit, že tradice započala už v 18. století. Několik tuhých zim znemožnilo lovit Vlámům i Valonům malé ryby, které smažili v oleji, a tak je nahradily brambory.
A tak ministr v dopise vynachválil chuť skvostných hranolek a vsadil na slovo heerlijk, tedy lahodný. „Hranolky mají specifickou chuť díky řemeslné práci výrobců, kteří nejprve osmaží nakrájené brambory syrové a pak ještě jednou těsně před podáváním. Byla by škoda, kdyby Evropská unie tuto tradici zakázala,“ upozornil v dopise.
Dodal, že má plné pochopení pro to, že jiné národy připravují pomfritky jinak, avšak hrdí Belgičané se nepodřídí, protože dvakrát osmažené hranolky považují za nedotknutelnou součást národní kultury.
Nemusíte se bát, vzkazuje Brusel
Brusel odpověděl obratem. Eurokomisař zdůraznil, že belgické hranolky se nikdy neocitly v ohrožení. Postoj Evropské komise je podle něho jen doporučení, jež pochopitelně bere ohledy na bohaté kulinářské dědictví Belgického království. Kdo chce kousky brambor nadále dvakrát smažit, může tak i nadále bez obav činit, ujistil Andriukaitis.
Komise ale nespí a připravuje směrnici, jež výrobcům potravin stanoví takový postup, který sníží pravděpodobnost výskytu akrylamidu. „Jinak řečeno: hranolky by stačilo smažit při nižší teplotě a po delší dobu,“ uzavřel eurokomisař.
Sedmašedesát poslanců z 28 členských států EU probíralo smažení. Čtyři týdny Brusel naslouchal hlasu veřejnosti. O slovo se přihlásili znepokojení Belgičané, nizozemští majitelé kaváren, hoteliéři z německého Meklenburska, slovinští demonstranti, norští ochránci spotřebitelů a norští prodavači zmražených pochutin.
I oni přispěli k tomu, že Belgičany o jejich mls nikdo nepřipraví.