Akademický malíř přešel od obrazů k pletení pomlázky

„Máme s manželkou zahradnictví. A abychom vyplnili čas v mezidobí od prosince do března, pleteme už roky pomlázky. Střihat pruty začínáme už 25. prosince. Máme asi stovky hlav vrb deseti různých odrůd na vlastní zahradě za domem. Od košíkářské vrby přes nachovou, purpurovou, bílou, americanu. Každá je vhodná na něco jiného. Na pomlázky nejvíce americana nebo zelená či červená svída,“ přibližuje Bret, který žije v Sedlišti na Frýdecko-Místecku.

Ručně tak musejí od stromu vrby spolu s kamarády a brigádníky odstřihnout asi sto tisíc prutů. „Minimálně pět tisíc tatarů vyrobíme doma a další tři tisíce různě po jarmarcích a kamarádům. Máme proutí i v autě, když někam jedeme, pleteme. Já i potmě, když manželka řídí. To už je v rukách. Za celý život už jsem udělal určitě více než sto tisíc pomlázek,“ přiznává výrobce pomlázek.

Nejdelší jím vyrobená nenastavovaná pomlázka měřila 4,2 metru. Nejčastěji však chtějí lidé mnohem kratší, od kapesních třiceti nebo čtyřiceticentimetrových až po osmdesáticentimetrové či sto dvacet centimetrů dlouhé tatary. „Někteří výrostci chtějí i dvoumetrové, aby se velikostí pochlubili holkám. Pomlázku pletu z osmi, deseti, jedenácti či třinácti kusů, ale i šestnácti. Někdo dělá i ze šesti nebo ze tří kusů, ale to už je vánočka,“ říká Bret. Ke každé obplete z napůl nařezaného prutu ručku a na tu často přidává ozdobu neboli nápletek. „Tatar je pak zdobnější, zkouším jej dělat v různých tvarech,“ tvrdí Bret.

Redaktor Práva jej zastihl na Josefovském jarmarku v Rožnově pod Radhoštěm. Vídat ho však mohou lidé až do Velikonoc skoro po celé Moravě. „Nejraději jezdím na jarmark do Hradiště. Tam vozím i třímetrové tatary, protože je tam o ně největší zájem. Na Slovácku se prostě stále drží tradice krojovaných pomlázek a chození za děvčicama. A třímetrové pomlázky jsou symbolem velké chasy,“ podotýká Bret.

Jak sám říká, před pletením nedává proutí namočit. „Není třeba, když je čerstvé. Leda, kdyby člověk odstřihlé proutí nechal delší dobu stát. Ale pomlázka je od slova pomladit děvčata. A proto má být tatar jen z čerstvého proutí,“ tvrdí akademický malíř.

Malbě obrazů se bývalý pedagog z krakovské akademie věnuje stále. „Spíš už jen hlavně okrajově. Hlavní čas nám zabere práce v našem zahradnictví,“ přiznává muž, který se ve výtvarném světě věnuje olejomalbě a akvarelu.