Zúčastnil se čtyř paralympiád, sport je jeho vášní, stejně jako rybolov

Dnes hraje za tým Tatranu Střešovice, se kterým pravidelně bojuje o nejvyšší příčky. „V posledních letech jsme sice často končili na druhém místě, ale letos máme hodně našlápnuto, abychom vyhráli základní část a poprali se o zlato,“ říká odhodlaně.

Zdeněk se paralympiád zúčastnil hned čtyřikrát – ve Vancouveru 2010, Soči 2014, Pchjongčchangu 2018 a Pekingu 2022. „Na tyhle hry vzpomínám strašně rád. Pro sportovce je to ta nejvyšší meta, možnost reprezentovat svou zemi na tak prestižním turnaji je splněný sen,“ prozrazuje s hrdostí.

Další jeho velkou vášní je rybaření, které ho provází už od šesti let. „Začínal jsem v Jedličkově ústavu, kde mě na ryby brával jeden vychovatel. Později jsem hodně rybařil v jižních Čechách, kde je nádherná příroda,“ vzpomíná.

Nejvíc si užívá kaprařinu a pravidelně se vrací na revír Toušeň, kde se konají prestižní charitativní závody Shoemaker´s Charity Carp Cup. Výtěžek pravidelně dostávají těžce handicapované děti.

Mezi jeho největší úlovky patří vyza velká o délce 210 cm a váze 72 kg, kterou chytil na Kubšovce. „Největšího kapra jsem ulovil na závodech v Toušni, vážil 19,55 kg,“ dodává.

A co by to bylo za rybáře bez vtipných historek? Právě u svého největšího kapra prošel klasickým rybářským křtem.

„Kamarádi mě zlili studenou vodou na oslavu osobního rekordu. Bylo to na začátku listopadu, tak mi byla fakt zima. A ještě ze mě měli legraci, když jsem chtěl, aby mi přisunuli vozík, což neudělali. Ale nedal jsem se a do bivaku jsem si došel pro suché prádlo po rukou,“ směje se s tím, že podobné vzájemné legrácky kamarádům rád vrací. „Patří to k tomu, jsme dobrá parta.“

Vzpomíná také na chvíli, kdy lovil svou rekordní vyzu. „Když jsem ji tahal z vody, byl jsem s kamarádem, který si zrovna dělal guláš. Kdyby mě v tu chvíli nepřidržoval na vozíku, asi bych s tou rybou skončil jako surfař ve vodě. A další sranda byla, když jsem přijel na závody a zjistil, že mi chybí jedno kolečko u vozíku. Náš tým se jmenuje Ulomené kolečko, tak to vlastně sedělo!“ směje se.

Pro Zdeňka je rybaření nejen relaxací, ale i napětím při závodech. „Závodní rybolov mám rád, ten adrenalin při soupeření, kdo chytí největší rybu, je něco neskutečného. Ale hlavně se tam scházíme s výbornými lidmi.“

Sport i rybaření mu pomáhají zvládat životní výzvy spojené s jeho handicapem. „Pro člověka na vozíku je důležité být venku, v přírodě, a nejen sedět doma u počítače. Pohyb a kontakt s lidmi jsou pro nás klíčové.“ To se Zdeňkovi každý rok plní například na rybářském veletrhu For Fishing v pražských Letňanech.

„Je spousta kamarádů rybářů, se kterými se nestíhám vídat. Ale už za pár dní se potkáme právě na veletrhu. Na tu akci se strašně těším. Nemám žádný konkrétní cíl, za kým nebo čím tam jdu, prostě se těším na všechno, co mě tam čeká,“ uzavírá Zdeněk s úsměvem.