Zásobená lékárna a pevné nervy. Na podzimní stonání dětí je dobré se připravit

Každoroční imunitní války už začaly a zastihly mnoho maminek zcela nepřipravených. Široké téma a běžnou realitu podzimních nemocí probírají v nové epizodě mateřského podcastu moderátorky Tereza se Žanetou, aby uklidnily nejen sebe navzájem, ale i všechny rodiče, kteří právě bojují s nekonečným kolotočem rýmy, kašle a dalších onemocnění.

Marodění dětí může mít velký dopad na život i psychiku celé rodiny. Kromě prevence ve formě zdravého životního stylu a stravování je vhodné doplnit základní položky do domácí lékárny a připravit se, že minimálně nějaká viróza vás nemine.

„Přijde září a mám pocit, že od té doby začíná období nemocí, které trvá s krátkými pauzami až do května,“ říká s úsměvem Žaneta v úvodu epizody. Studie skutečně ukazují, že děti v průměru prodělají 6 až 8 infekcí horních cest dýchacích ročně, zejména v zimních měsících.

Vše je ale součástí jejich imunitního vývoje. A matky to dobře vědí. Přesto se občas cítí jako v Matrixu, kde je jejich úsilí udržet děti chvíli zdravé ovládáno neviditelnou silou, kterou nemohou příliš ovlivnit.

Děti se rodí s nevyzrálým imunitním systémem, který se postupně posiluje díky kontaktu s vnějšími patogeny. Především ve školkách a školách dochází ke sdílení bakterií a virů. Není proto divu, že zářijovým měsícem vždy začíná maminkám dlouhá šichta ve formě péče o nemocné děti.

„První laryngitida z pozice matky je hrozná věc. Nikomu bych to nepřála. Ten šílený strach, když se dítě nemůže nadechnout, se ani nedá popsat,“ popisuje Tereza obavy, jež provázely její zkušenost, na kterou jen tak nezapomene. Přidává i svoje zážitky se střevními virózami včetně kampylobakteriózy, která ji extrémně vyděsila.

Pokud má dítě příznaky infekce, jako je kašel, rýma nebo silná únava, je lepší nechat ho doma. Minimálně dokud nebude alespoň 24 hodin bez horečky, ideálně ale do úplného zaléčení. Zabrání se tím šíření nemocí mezi dalšími dětmi ve školce. Práce ale často nepočká, a hodně rodin proto musí dělat nutné kompromisy. Mezi rodiči tak vznikají spory kvůli odlišným názorům na to, kdy lze dítě po nemoci vrátit do kolektivu.

Na řadu pak přicházejí i pomocníci ve formě doplňování vitaminů, sirupů s imunoglukany a rybího oleje, které ale nejsou samospásné. Imunitní systém dítěte ovlivňují i další faktory, jako málo pobytu na čerstvém vzduchu, nedostatek spánku nebo špatné hygienické návyky.

„Podle výzkumů si děti ve školkách umyjí ruce správně pouze ve 40 % případů. Naučit děti správnou techniku mytí rukou, včetně použití mýdla a mytí po dobu alespoň 20 vteřin, může výrazně snížit šíření infekcí,“ vysvětlují moderátorky. Teorie je tedy víc než jasná. Zatímco praxe je bohužel často mnohem těžší.

Pokud i vaše děti během školky často stonají, nevěste hlavu. Podle některých studií mohou děti, které častěji marodí v předškolním období, mít v pozdějším věku silnější imunitu a být méně náchylné k nemocem, jakmile začnou chodit do školy.

Jak odlišně se stavíme k onemocnění dětí a dospělých? Které nemoci stihly jen za září projít školkami? Kdy už je nutné srážet horečku? Jak je to s nadužíváním antibiotik? Kolikrát ročně děti skutečně marodí? A jak udržovat jejich kontakt s vrstevníky během léčby?

Uvolněnou epizodu pro všechny mámy, které si občas říkají: „Proč my?“ nebo „Už zase?“ a snaží se kličkovat mezi péčí o marody a prací, si můžete poslechnout v přehrávači v úvodu článku.