Za posledních 55 let navštívil 12 tisíc hospod. Manželka ho v tom podporuje

Cocker cestuje po Británii a ochutnává pivo v tamních hospodách od roku 1969. „Začalo to, když mi bylo 18 a nudilo mě chodit každý víkend do stejné hospody. Přemýšlel jsem nad tím, jaké to asi je v jiných podnicích,“ přiblížil Brit z anglického města Stoke-on-Trent prvopočátky své nezvyklé záliby.

„Postupně jsem začal jezdit do širšího okolí a zkoušet různé hospody. Od roku 1971 jsem si dělal poznámky na obaly od cigaret. Pak jsem si začal vést deníky,“ vysvětlil Cocker s tím, že z každé navštívené hospody má informaci o tom, jak mu tam chutnal jeho oblíbený ale (druh svrchně kvašeného piva).

Na pivní výlety jezdí autobusem, vlakem či autem s kamarády. Během jedné cesty si někdy odškrtne i 14 navštívených hospod, přičemž v říjnu dosáhl čísla 12 tisíc. Za svoji „kariéru“ zavítal do podniků od skotského Obanu až po anglický Land's End.

Hrdě se chlubí tím, že pil v každém městě v Anglii v okruhu 30 kilometrů od svého domova. Jak sám říká, manželka jeho nevšední koníček podporuje a často se k němu na pivní dobrodružství připojuje.

„Je nemožné navštívit všechny hospody v Británii, ale dělám, co můžu. Lidé se tomu často zdráhají věřit. V baru v Newcastlu byly dvě mladé ženy, které se mě zeptaly, co dělám, když jsem si začal psát poznámky o pivu, jež jsem pil. Nevěřily mi, tak jsem jim řekl, ať si mě vygooglují. A pak po celé hospodě křičely: Pane bože, tento chlápek byl v 10 tisících hospodách,“ směje se Cocker.

„Syn si ze mě dělá legraci, že jsem známý díky tomu, že jsem piják, ale pokud zavítám do deseti hospod za jeden výlet, dávám si jen malé pivo. Nedávno jsem podstoupil zdravotní prohlídku a všechno bylo v pořádku. Je to hodně piva, ale nepřeháním to,“ vysvětluje.

Nutno podotknout, že Cocker do svého seznamu zaznamenává pouze hospody ve Velké Británii.

„Ty v zahraničí nepočítám, protože to nejsou ty pravé hospody, ale spíše bary. Navštívil jsem ale celkem 84 zemí,“ tvrdí.

A jaké hospody má tedy nejraději? „Dávám přednost tradičním lokálním putykám, ale v dnešní době existuje také řada opravdu dobrých mikropivovarů. A vždycky si dám ale, nikoliv lager, ten pro mě není tím pravým ořechovým,“ řekl.

Nejoblíbenější podnik nadšený pivař ovšem nemá. „Abych byl upřímný, mohl bych vytvořit seznam 20 nebo 30 oblíbených hospod. Určitě si ale pamatuju na tu nejhorší. Bylo to v Dudley a uprostřed hospody byla díra, kolem které lidé stáli ve frontě, aby se dostali k baru. Nikdy jsem nic takového neviděl. Bylo to jako z komediálního skeče,“ uzavřel Cocker.