Střeva ovlivňují mozek i imunitu. Když naši stolici uložíme do banky, v budoucnosti nám může zachránit i život

Mikrobiom je soubor všech mikroorganismů, které se nacházejí na určitém místě. „Máme mikrobiom lidský, mikrobiom půdy, mikrobiom vzduchu a tak dále. I Praha má svůj mikrobiom,“ vysvětluje v úvodu podcastu mikrobiolog Petr Ryšávka.

Protože nežijeme ve sterilním prostředí, jsou součástí našeho střevního, zubního a kožního mikrobiomu různé bakterie, viry a kvasinky. Podle vědců máme ve střevě asi kilogram bakterií, které prostřednictvím nervů vysílají spoustu signálů do mozku a z mozku zase zpět do střeva.

„Dnes už víme, že taková epidemie depresí, různých splínových nálad a tak dále je velmi úzce spjata právě s mikrobiomem a s naším střevem,“ vysvětluje doktor.

Bakterie produkují serotonin, kterému se přezdívá hormon štěstí. „Není to jenom o serotoninu. Bakterie ve střevě produkují doslova opojné látky, které vás uvedou do rauše, anebo naopak látky, které vám způsobí depresi a takový splín,“ říká Ryšávka a s nadsázkou, dodává, že se jedná o malou farmaceutickou továrnu.

Významný vliv na produkty činnosti bakterií mají potraviny, které jíme. Když budeme jíst kvalitní potraviny, bakterie budou produkovat látky, které pozitivně působí na náš mozek. Naopak pokud budeme spíše holdovat fast foodu, bakterie se nám odmění nejen špatnou náladou, ale i zhoršením imunity. Ve střevě totiž sídlí až 70 procent imunitních buněk.

Střevní mikrobiom a jeho funkce mohou být narušeny v několika případech. Stačí prodělat infekci nebo se dlouho léčit antibiotiky a v některých případech může být střevní mikrobiom narušen nevratně. Zpátky lze porušený mikrobiom nastartovat použitím vlastní uložené stolice v bance.

„My umožňujeme lidem uložit si jejich vlastní mikrobiom. To znamená, je to mikrobiomová banka nebo fekální banka pro autotransplantáty, to znamená pro jejich vlastní mikrobiom. Když jde někdo na operaci, tak velmi často mu odeberou krev, která se sama používá na autotransfuzi. Na stejném principu je postavena i tato banka, která je první na světě,“ vysvětluje Ryšávka.

Před uložením do takové banky je potřeba mikrobiom vyšetřit a vyloučit přítomnost nežádoucích bakterií a parazitů. Pokud je vše v pořádku, mikrobiom vydrží v bance 10 až 20 let, během kterých je monitorována jeho kvalita. V momentě, kdy člověk onemocní nebo prodělá několikaměsíční antibiotickou léčbu, může využít fekální transplantace vlastního mikrobiomu a napravit tak jeho narušení.

„Posluchače bych chtěl povzbudit, že pokud někdy upadnou do nějakých depresí a budou se cítit úplně sami, tak ať si uvědomí, že je s nimi několik trilionů drobných malých kamarádů, kteří budou pořád s nimi. Říkám to s nadsázkou, ale jinak samozřejmě o bakterie pečujte, dávejte jim dobré jídlo, občas nějaký sport, pohyb a taky dostatek spánku,“ dodává mikrobiolog.

Více o tom, co je to fekální transplantace, k čemu slouží orální probiotika a jak můžeme pomocí probiotik měnit vůni našeho těla, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku.