Hlavní obsah

Starý mlýn v Hruškách se proměnil k nepoznání

Řada z nás si pamatuje slavnou scénu z filmu Slunce, seno, erotika na téma nezdařené opravy starého mlýna. V Hruškách se mlýn opravit podařilo. A také plně uzpůsobit novodobým potřebám. Pelčák a partner architekti z něj vytvořili funkční stavbu, která odkazuje na krásy té původní.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, Filip Šlapal

Stavba se nachází v lokalitě Břeclav-Hrušky v Jihomoravském kraji.

Článek

Stavbu strojního mlýna z konce třicátých let tvořil plášť skládající se z cihelné neomítané fasády a střechy – dřevěného krovu, naposledy krytého vlnitým plechem. Tento plášť uvnitř obsahoval mlýnici – prázdný prostor od podlahy po střechu. Mlýn byl v roce 1948 mlynářské rodině komunisty ukraden a po dlouhých letech bez údržby byl nakonec potomkům původních majitelů navrácen jako ruina.

Vnuk majitelů započal ve druhé dekádě nového století s obnovou areálu. Nejdříve z rozestavěného domu mlynářské rodiny, jehož dokončení ve čtyřicátých letech znemožnil komunistický puč, vybudoval penzion. Později přišla řada i na samotný mlýn.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, archiv ateliéru Petr Pelčák architekti

Snímek zachycuje původní podobu stavby před rekonstrukcí.

Budova byla přeměněna v místo určené k setkávání místních i návštěvníků moravského Podluží. Majitelé zde vybudovali bistro, vinotéku, kavárnu, prostor pro servírování snídaní hostům sousedního penzionu, sál pro sympozia, kulturní akce, školení i vinné přehlídky a košty i restauraci s možností přípravy haute cuisine.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, Filip Šlapal

Stavba prošla zdařilou proměnou a má industriálního ducha.

Mlýn je dnes zkrátka prostorem umožňujícím zážitky, který v okolí chyběl. Jeho cihelná fasáda byla restaurována a zakryta novou střechou. Původní prostor vnitřku stavby připomíná dnešní hlavní prostor o velkorysé výšce dvou podlaží.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, Filip Šlapal

Interiér je zařízen nadčasově.

Veranda je umístěna směrem do zahrady a je spolu s kuchyní a toaletami umístěna v nízké dvorní přístavbě se střešní pobytovou terasou. „Zahrádky“ po obou stranách domu nabízejí venkovní posezení kryté pergolou. Jedna je orientovaná do prosluněné hlavní ulice, druhá do klidu a stínu zahrady.

Foto: Archiv soutěže Česká cena za architekturu, Filip Šlapal

Stavba dobře zapadá do svého okolí.

V posledním podlaží se nachází prostorný pronajímatelný loft. Ten je od spodní části oddělen novým dřevěným trámovým stropem.

Dnešní podoba zrekonstruované stavby i jejích nových prvků je svým způsobem tradiční, ale má zároveň velmi soudobé architektonické prvky.

Stavba patří mezi díla přihlášená do letošní soutěže Česká cena za architekturu.

Související články

Výběr článků

Načítám