Starejte se o vlastní blaho, prospějete sobě i ostatním

Za štěstím se nikdo nehoní. Pokud ano, stejně to nepřizná, nebo má o štěstí představu čistě hmotnou. Přesto například buddhističtí mniši trvají na tom, že radostné rozpoložení může ovlivnit celou společnost. Každý člověk může podle nich svou existencí, dotykem, úsměvem přispět k tomu, aby byl svět krásnější a smysluplnější.

S tím souhlasí i psycholožka Jill Suttieová. „Je to krásný názor a zdá se, že je také podpořen vědou. Studie ukazují, že pohoda, pozitivní nálada, uznání či jen uvědomění si, že máte dobrý život, prospívá úplně všem. Když jsme šťastní, jsme lepšími partnery ve vztazích, laskavějšími a nápomocnějšími v našich komunitách a produktivnějšími na našich pracovištích. Zjednodušeně se dá říci, že práce na našem osobním štěstí není sobecká, ale děláme ji pro společnost,“ uvedla pro magazín Greatergood.com.

Výzkumníci Nicholas Christakis a James Fowler zjistili, že ve fyzických sociálních sítích může být štěstí nakažlivé až do tří dalších stupňů. Když například uděláte šťastným svého partnera, on se usmívá na kolegy v práci a jeho kolega se tak ze zaměstnání nevrací naštvaný. Takže doma nevytváří psychologické dusno. Tak snadné to je.

K nákaze štěstím může docházet i ve školách. Individuální pohoda žáků na konci školního roku částečně závisí na tom, jak šťastní a spokojení se svým životem byli jejich spolužáci na začátku roku. Proč tomu tak je? Lidský mozek se rád ladí podle emocí lidí, kteří ho obklopují.

Prostřednictvím složitého nervového systému, někdy označovaného jako „zrcadlové neurony“, zažívá pocity druhých uvnitř sebe. Když se tedy usmíváme, dokážeme rozesmát i ostatní; pláč rezonuje stejně, deprese a smutek taktéž. Dokud jsme v nějakém kontaktu s lidmi – fyzicky nebo online –, mají naše dobré i špatné pocity schopnost být detekovány a přenášeny dál.

V rozsáhlém shrnutí studií na toto téma autoři Shannon Moore, Ed Diener a Kenneth Tan navrhli několik možných způsobů, jak by dobré pocity mohly přispět k budování vztahů, a to jak v krátkodobém, tak v dlouhodobém horizontu.

1. Šťastní lidé se s větší pravděpodobností zapojí do vztahů s ostatními a budou více společenští.

2. Při seznamování s novými lidmi mají šťastnější lidé větší tendenci komunikovat a sbližovat se než lidé smutní a uzavření.

3. Šťastní lidé nemívají s ostatními konflikty a jsou dobrými vyjednavači v případných sporech. Ve škole, rodině i zaměstnání.

4. Šťastní lidé častěji pomohu potřebným než ti, které trápí negace.

5. Šťastní lidé patří mezi vyhledávané společníky.

„Tato zjištění naznačují, že péče o naše blaho by neměla být považována za sobeckou. Všichni se o své vlastní štěstí můžeme pokusit a zasloužit. Pracovat na něm a předávat jej dál. Pokud pracujeme na trvalé pohodě prostřednictvím klíčů, mezi které patří vděčnost, všímavost, úcta a soucit, snažíme se i o to, aby naše okolí bylo spokojené. A tím každý jednotlivec přispívá k obecné spokojenosti ve společnosti,“ uzavírá odbornice.