Sex s jinou ženou, jedna z tajných fantazií žen

Většina žen se nestydí přiznat, že se jim líbí nějaká další atraktivní žena. Stejně tak, že je láká bisexuální experimentování. Podle studie zveřejněné v Journal of Sex Research je pro mnoho žen bisexualita přijatelná, přičemž jejich zvědavost v tomto směru stoupá s věkem. Zralejší ženy jsou v mnoha ohledech flexibilnější.

Podle profesorky Christine Kaestleové z Virginia Tech se každý šestá žena nachází uprostřed spektra sexuality a považuje se za bisexuální. To potvrzují i vědci z Boise State University, kteří na základě svého výzkumu zjistili, že ve skupině heterosexuálních žen se 60 % z nich někdy fyzicky zajímalo o jiné ženy, přičemž v minulosti mělo sexuální fantazie o jiných ženách 50 % z nich.

Podle některých vědců za tím vším nestojí jen přitažlivost, ale i fakt, že pro mnoho žen jsou jiné ženy z psychologického hlediska pochopitelnější než muži. Podle psycholožky Elizabeth Morganové si ženy vytváří hluboké a intenzivní vztahy prostřednictvím přátelství, o kterých mnozí říkají, že bývají základním kamenem lásky. Podle Morganové je to i tím, že ženy jsou často povzbuzovány k tomu, aby si byly navzájem emocionálně blízké, což může vést k rozvoji intimity a romantických citů.

Je to ale skutečně známka bisexuality? Nemusí být. Podle Morganové se sice ženě mohou líbit jiné ženy, a dokonce o nich může i snít či fantazírovat, přesto zůstává heterosexuální. Může se to ale změnit s věkem. Čím starší žena je, tím více u ní touha po experimentování může gradovat. Což vyplynulo i ze zjištění Lisy Diamondové, že s vyšším věkem roste pravděpodobnost, že se ženy z pohledu sexuální preference považují za neutrální.

Někteří odborníci bisexualitu a obecně zmatek ve vlastní sexualitě přičítají médiím a také slavným ženám, které učinily bisexualitu mainstreamem.

Podle výzkumu zveřejněného v odborném časopise Archives of Sexual Behavior se za posledních 27 let téměř zdvojnásobil počet lidí, kteří měli někdy v životě sex s jedincem stejného pohlaví. Většina z nich přitom přiznala bisexuální chování.

„Lidé experimentují a zkoušejí všechny možnosti. Přitom hledají, co jim vyhovuje víc. Tím, že je navíc společnost víc otevřená i homosexuálním vztahům, se za své chování nijak nestydí. Není tomu přitom tak dávno, kdy homosexualita byla společensky zcela nepřijatelná,“ upozorňuje psycholožka Jean M. Twengeová.

Ke změnám ve společnosti došlo ve velmi krátkém horizontu. „Ta rychlost nesouvisí jen s tím, že jsou lidé otevřenější i k jiné sexuální orientaci a praktikám. Jedná se o hned několik kulturních posunů, jež se během stejného období odehrály. Předně jde o rostoucí rovnost žen a mužů, což už samo o sobě je ustupování od tradičních společenských norem. A pak také kladení velkého důrazu na individualitu jedince. Společnost je tak více zaměřena na sebe a méně na sociální pravidla,“ upozorňuje Twengeová.