Proč lidé, kteří nemají rádi psy, vzbuzují nedůvěru?

Je to také proto, že podle výzkumu STEM MARK žije téměř v polovině českých domácností jeden a více psů. Celkem jich je v Česku více než dva a půl milionu. Většina lidí pak považuje psa za člena rodiny, ne hlídače či tvora, kterému není třeba věnovat více pozornosti. Psi spí se svými pány v ložnici, dostávají vyváženou stravu, je hlídán jejich zdravotní stav… Zkrátka se až na výjimky mají skvěle.

Kulturně předpokládáme, že mít psa naznačuje vrozenou dobrotu majitele. Vzpomeňte si, kolikrát jste za posledních několik let slyšeli něco z následujícího:

Plus se jako bonus stále častěji v seznamovacích aplikacích objevuje požadavek, že protějšek musí mít rád psy.

Jak vysvětluje pro huffpost.com odborník Andrew Hager: „Lidé rádi věří tomu, že kdo má vztah se psy, musí být zákonitě dobrý člověk. Protože zvířata umějí posoudit charakter a přilnou jen k takovému člověku, který je dobrý. Což je samozřejmě nesmysl, ale funguje po celé desítky let.“

Psi jsou oblíbeným parťákem kladných filmových hrdinů, vznikají o nich filmy, které dojímají. Jmenujme například Psí poslání, Hačikó či seriál Goro bílý pes. Všechny jsou o věrnosti, odvaze a propojení člověka se psem. Navíc pes padoucha ve filmech odhadne dříve než jeho majitel.

A jak již bylo řečeno, láska ke psům má svou váhu i na seznamkách. Profilové obrázky se psem mají statisticky větší pravděpodobnost, že dosáhnou shody a následné zprávy, než profily bez vyobrazení či zmínky o psovi. „Přesný důvod tohoto jevu není znám, ale zdá se, že lidé si mohou spojovat vlastnictví psa s péčí, důvěryhodností a vyšší sociální přístupností,“ snaží se objasnit tento fenomén Kerri Rodriguezová, výzkumnice vazeb mezi lidmi a zvířaty a odborná asistentka na College of Veterinary Medicine na University of Arizona.

Velkou zajímavostí pak je, že toto zjištění podle odbornice nefunguje u koček. Majitelé koček jsou považováni za odtažité, neurotické a méně extrovertní.

„Toto tvrzení vychází z myšlenky, že psi se narodili, aby byli nejlepšími přáteli člověka, a že se naše druhy vyvinuly společně v posvátném, prastarém poutu,“ říká Monique Udellová, ředitelka Laboratoře interakce mezi člověkem a zvířetem na Oregonské státní univerzitě.

„Tato myšlenka může vést k odsuzování jak lidí, kteří nemají rádi psy, tak psů, kteří nemají rádi, když se jich někdo dotýká, mazlí se s nimi nebo vykazují méně sociální chování v přítomnosti lidí,“ uvádí dále. „Opravdu to není fér vůči nikomu.“

Odborníci se navíc shodují v tom, že když někdo dá najevo, že nemá rád psy, speciálně toho vašeho, může to majitel, tedy vy, vnímat jako odsouzení člena rodiny. Stejně jako nikdo nehovoří negativně o vašich dětech, neměl by tak mluvit o čtyřnohém mazlíkovi, kterému věnujete čas, lásku a v neposlední řadě také peníze.

„Od pejskařů se očekává, že budou své psy cvičit, takže když kritizujete chování psa, ve skutečnosti svým způsobem kritizujete majitele,“ dodává odbornice.

Jakékoliv komentování vztahu ke psům je balancováním na hraně. Vždy se svou poznámkou můžete majitele dotknout, případně si vás, díky nevinné větě, subjektivnímu názoru, zařadí do škatulky lidí, se kterými se stýkat nechce, protože zkrátka nemáte pochopení pro pouto mezi psem a člověkem. A to o vás vypovídá… Jen to, že máte na některé věci jiný názor než ostatní.