Odcizené rodiny: Proč jsou vztahy mezi matkou a dcerou tak složité?

Mateřská láska je pro mnohé nejdůležitějším vztahem života, je opěvována v uměleckých dílech, ale s přibývajícím věkem je často spojena se třenicemi, od kousavých vtípků až po plnohodnotné hádky.

„Není neobvyklé, že při změně vztahu z rodiče a dítěte na dva nezávislé dospělé lidi vzniká napětí. Ve vztahu matky a dcery to je viditelnější i proto, že nastavení dynamiky komunikace dvou žen je složitější než v jakémkoliv jiném vztahu,“ vysvětluje pro Huff Post terapeutka Rosjke Hasseldineová, která zkoumá tuto konkrétní problematiku již více než 20 let.

„Stále žijeme ve světě, který nenaslouchá ženám. Matky a dcery se snaží změnit dynamiku komunikace ve svých vztazích, předat si zkušenosti, které mají, ale je to citlivá a složitá záležitost,“ míní odbornice.

Hasseldineová je přesvědčená, že společnost od žen neustále očekává, že budou doma své vlastní potřeby klást až na poslední místo. Když ale v rodině nedostanou prostor matky, jak ho mohou získat dcery?

To, co se tedy ve skutečnosti děje v domácnostech, kde vyrůstají dcery s matkami, je nenaslouchání jedna druhé. Jde v podstatě o mocenský boj, kdo bude vyslyšen. Což ve své podstatě vede ke konfliktům. I proto se mladé ženy dříve stěhují do studentských bytů, opouštějí rodinu, ve které vyrostly, a nesetrvávají v mamahotelu stejně jako jejich vrstevníci druhého pohlaví.

Pro budoucí vztahy matek a dcer je podle odbornice klíčové, aby všichni v rodině pracovali s emocionální podporou. Jakmile má rodina vnitřní nastavení takové, že žena podporuje ostatní a na sebe zapomíná, dívka v teenagerovském věku nechce přenášet stejný model do svého života a vymezuje se proti němu. Proto nastává období, kdy očima dcery matka zkrátka nefunguje a nechová se správně, nic nezvládá. Je to vymezení se proti tradiční roli, kterou stále většina lidí od žen očekává.

Pokud se revoltující dceři dostane podpory při jejím konání, může se dynamika v rámci celé rodiny upravit. Pokud však zůstane nevysloveno vše, co mezi dospělými ženami mělo zaznít, můžou nastat i situace, kdy matka na dceru začne žárlit. „Matka pak vidí, co nestihla a nikdy nestihne. Může to být o kariéře nebo vzdělání, ale také o tom, zda matka měla, či neměla milujícího partnera,“ říká odbornice a dodává, že za každou jízlivou poznámkou směrem k dceři se může ukrývat oceán smutku.

Jak však platí, na vztah jsou vždy dva. Jak často se dcery ptají svých maminek, jak se cítí, jaké měly sny, co chtěly v životě dokázat? Navíc mají mladé ženy často opačnou tendenci – obviňovat je z vlastního neúspěchu. „Obviňování matek je nesmírně škodlivé. Jde o devalvaci mateřské role a devalvaci žen,“ upozorňuje Hasseldineová.

„Toto chování je velmi toxické. Obávám se, že svět terapie by se měl postavit čelem k mnoha způsobům, jakými on sám obviňuje matky z problémů jejich dětí, zatímco je třeba vidět mnohem širší souvislosti. Vztah mezi matkou a dcerou je pro generační výměnu naprosto zásadní,“ doplňuje.

Každý by si měl uvědomit, že když se matka s dcerou naučí, jak si naslouchat a vžít se do role té druhé, znamená to, že pro další generaci už bude vše jiné.

Co tedy dělat pro upevnění vzájemného vztahu? „Naslouchejte si, objímejte se, přemýšlejte nad tónem, jakým jedna s druhou mluvíte, nesnažte se mít za každou cenu poslední slovo. Některé konverzace ho mít zkrátka nemusí a názor ani jedné z žen není důležitější než ten druhý,“ uzavírá Hasseldineová.

Naučte se vyjadřovat si lásku a podporu. Podle odbornice obě chcete totéž, ale neumíte si to vysvětlit. Tak začněte – třeba ještě dnes.