Článek
Vztahové standardy odkazují na individuální očekávání, hodnoty a kritéria týkající se toho, co je přijatelné, žádoucí nebo nezbytné v romantickém vztahu. Tyto standardy rovněž zahrnují různé aspekty včetně emocionálních, fyzických či psychologických potřeb. Určují, jak se k sobě partneři chovají, co je pode nich přijatelné a co každý z nich očekává.
Standardy pomáhají ve vztazích udržovat zdravé hranice a zajišťují vzájemný respekt. Pokud jsou narušeny nebo sníženy, může to vést k nespokojenosti, zášti nebo nezdravé dynamice, uvádí pro server Psychology Today americký psycholog Mark Travers.
Podle Traverse existují tři jasně rozpoznatelné známky toho, že ve vztahu děláte větší ústupky nebo kompromisy, než je zdrávo.
Nadávky mohou velmi ublížit, mdlá reakce na ně ještě víc
Omlouvání toxického chování protějšku
Vztahové standardy jsou u každého subjektivní, stejně tak se mohou částečně měnit. Zpočátku má snad každý člověk nějaká očekávání – časem ale přijde nejeden z nás na to, že dokonalost je nereálná a je třeba dělat kompromisy.
Je ale třeba vědět, že ze základních hodnot se neslevuje nikdy. Osobní nejistota, jako je nízké sebevědomí, často bohužel nutí lidi slevovat právě z těch základních. Z obav, že nakonec zůstanou sami, pokud nesleví, mnohdy hledají omluvy pro chování svého partnera. Místo aby mu vysvětlili, že něco nechtějí, a v zásadnějším případě ho opustili.
Jako příklad uvádí odborník tři typy omlouvání chování protějšku.
- Minimalizace – zahrnuje zlehčování významu negativního chování partnera, přesvědčování sebe sama, že nejde o nic velkého atd.
- Odpouštění – je ve vztahu velmi důležité, ale nesmí se používat k opakovanému omlouvání vážných problémů, aniž by se také řešily.
- Zdůvodnění – takové chování se vyznačuje hledáním racionálních důvodů pro omluvu partnera za jeho špatné chování. Může jít o výmluvy na náročnou práci, stres z minulosti atd. místo toho, aby dotyčný uznal, že ani takové věci nemohou nepřijatelné chování omluvit.
Co chci od vztahu aneb Když se očekávání vymknou kontrole
Víra ve změnu
Jedna z běžných mylných představ, kvůli které jsou lidé často ochotni snižovat své standardy ohledně vztahu, je víra v to, že mohou svého nového partnera v něčem změnit. Mohou tak často přehlížet věci jako nedostatek ambicí, emocionální nedostupnost nebo třeba neúctu, protože si jednoduše myslí, že se to jednou obrátí v něco lepšího.
„Místo abychom uznali, kým náš partner skutečně je, bez přetvářky, investujeme raději zbytečně čas do možného potenciálu partnera a vyhlídky toho, kým bychom ho chtěli mít,“ vysvětluje Travers.
Pravdou je, že místo snahy změnit partnera, který nesplňuje naše potřeby a zásady, je moudřejší si rovnou najít někoho, kdo takový už od začátku bude.
Oběti či kompromisy jen na jedné straně
Jasným ukazatelem snížení vlastních standardů je i fakt, že jste ve vztahu vy tím jediným, kdo ustupuje a dělá kompromisy.
„Oběti“ v partnerském svazku musejí přinášet oba partneři, podle odborníků jsou nezbytné pro udržení zdravého partnerství.
Potíže s nastavením hranic aneb Jak získat respekt druhých
Proč odmítnutí neseme tak těžce
