Článek
Doba přetéká slovy. Vše je třeba probrat, prodiskutovat, vykomunikovat. Jenže v okamžiku, kdy se snažíte o partnerskou dohodu, málokdo umí se slovy pracovat tak, aby zároveň neubližoval. Proč tomu tak je? Lidé jsou navyklí, že čím více slov vypustí z úst, tím spíš získají zájem druhé strany. Ale tak tomu není. Mnohem důležitější je naučit se naslouchat.
„Základní problém je v tom, že si lidé neumí naslouchat. Neustálá konverzace je jako snaha přežít na nezdravé stravě, zatímco poslech poskytuje vyváženou emocionální výživu,“ vysvětluje lékař Mike Bechtle.
„Všichni máme potřebu cítit se vážení a důležití a toho se nedomůžeme tím, že budeme druhé nutit, aby nás poslouchali. Bohužel řada lidí si to neuvědomuje a čím méně se cítí pochopeni, tím více mluví, aby zaujali. Takže nakonec to dopadá tak, že všichni mluví, ale nikdo neposlouchá,“ dodává odborník.
Dělání kompromisu, kdy pomáhá, a kdy naopak může uškodit
Místo smíření dochází k eskalaci problému
Nejen v práci, v kamarádských vztazích, ale také v osobním životě se dlouhá léta rozvíjela kultura řečníků, nikoliv posluchačů. Lidé si tak myslí, že poskytování rad je cennější než jejich naslouchání. Ve vztahu jde o to, že když se snažíte cokoliv doma vytvořit, nechcete poslouchat rady, jak se k té práci postavit správně. Ocenili byste, kdyby vám daný člověk opravdu pomohl, nejen udílel hraběcí rady, které nakonec k ničemu nevedou.
Na doporučení tak reagujete mnohdy nehezky, dochází k eskalaci konfliktu, který možná z počátku zamýšleným konfliktem ani nebyl. Ukázkovým příkladem může být komunikace mezi tchány a mladými v rodině. Starší členové radí, mladší argumentují, jenže to ti starší odmítají… A najednou je na světě zacyklený problém, který se jen těžko řeší.
Anketa
Vztahům může někdy prospět i mlčení. Podle psycholožky Wendy L. Patrickové může být mlčení záměrem, během kterého lze vytvořit prostor pro vyjednávání.
„Vnitřní reflexní perspektiva ticha vede k tomu, že je podněcována duševní pohoda, zároveň je posilována perspektiva sociálního vnímání, díky čemuž se tvoří hodnota pro vyslovená slova. Dokonce existuje přímá souvislost mezi tichými, alespoň tři sekundy trvajícími pauzami a výsledkem debaty. Mlčení může vést i k promyšlenějšímu jednání,“ dodává odbornice.
Proč musíte mít poslední slovo?
- Bojíte se kritiky. Jakmile mluví druhá osoba, ocitáte se v defenzivě a cítíte potřebu vysvětlovat své postoje, což může vést k dalším problémům.
- Snažíte se neustále obhajovat. Mějte na paměti, že pokud jste přesvědčeni o své nevině, není třeba se bránit.
- Myslíte si, že přiznání chyby vás ztrapní. Není to tak. Pokud přiznáte, že je chyba na vaší straně, získáváte plusové body při konverzaci a všechny pochybnosti utnete hned v zárodku. Nedojde tak k eskalaci konfliktu.
- Jste přesvědčeni o své pravdě. V takovém případě je snadné myslet si, že je druhá strana ignorantská, když pravdu máte jen vy...
- Mluvíte rychleji, než myslíte. Častý problém vztahových hádek, který vede k tomu, že je občas vyřčeno i to, co by mělo zůstat navždy zamlčeno.
Fráze, které při hádce prozradí manipulativního narcistu
Mlčení je mocná zbraň zejména ve vztazích
