Když za problémy ve vztahu může evoluce

Podívejte se s námi na jedinečné biologické, sociologické a evoluční vlastnosti mužů a žen, které jim byly dány do vínku a ovlivňují jejich vztahy.

Po celá staletí byl mužský mozek uzpůsoben jejich práci – lovu a ochraně smečky před nepřáteli. Aby mohli tyto úkoly splnit, museli se odnaučit empatii. Mezitím se v mozku žen vyvinulo mnohem více vztahových rolí, rodily děti a pracovaly v komunitním prostředí. A právě způsob, jakým se mozky mužů a žen v průběhu let vyvíjely, se odráží i v tom, jaké role ve vztazích sehrávají dnes.

Ženy často chtějí od svých mužů více empatického dialogu a muži se cítí kritizováni, protože nemají stejnou emoční kapacitu. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Psychology naznačuje, že se u mužů a žen vyvinuly odlišné vlastnosti v důsledku rozdílných reprodukčních nároků. Samci soutěžili o přístup k samicím, což vedlo ke zvýšené agresivitě a riskantnímu chování. Samice často vykazují větší rodičovské investice a samci se zaměřují na maximalizaci reprodukčních příležitostí.

Dalším problémem, který je třeba zvážit, je podle odbornice na bioenergetiku Claru Wisnerovou evoluční nesoulad. Ten se týká skutečnosti, že těla a mozky mužů a žen se vyvinuly pro výrazně odlišné prostředí, než v jakém žijí dnes.

Většina mužů se už neživí lovem a ne každá žena dnes potřebuje plodit děti nebo zastávat vztahovou roli. To může u mužů i žen vyvolávat úzkost a zmatek. Proto je dobré o těchto pocitech otevřeně mluvit, je to ten nejlepší způsob, jak do vztahu vrátit klid.

Vzhledem k tomu, že muži mají rozdílnou schopnost empatického dialogu než ženy, mají obě pohlaví často i velmi odlišné názory, pokud jde o sex a vztahy. Muži se častěji než ženy domnívají, že fyzická a citová intimita je totéž.

Partneři si tedy musí uvědomit, že když mluví o romantice, mohou mít úplně jinou definici než jejich protějšek – právě proto je komunikace opravdu důležitá.

První výzkumy publikované v časopise Journal of Personality and Individual Differences ukazují, že ženy dávají v romantických vztazích přednost emocionální intimitě a komunikaci. Muži naopak často kladou větší důraz na fyzickou intimitu a přitažlivost. To znamená, že ženy mohou oceňovat hlubší citové spojení jako klíčový aspekt romantického vztahu, zatímco muži mohou upřednostňovat fyzickou přitažlivost.

Mezi muži a ženami jsou velké rozdíly, jak mentální, tak biologické, je ale důležité si uvědomit, že to není vše. Mnohem více rozdílností je způsobeno i našimi osobnostmi. Rozdíly jsou prostě mezi všemi lidskými bytostmi.

Obě pohlaví ovlivňuje i to, jaká jsou na ně kladena společenská očekávání. Podle výzkumu Společnosti pro psychologické studium sociálních otázek mají muži obecně větší sociální vliv než ženy, a to kvůli stereotypům spojujícím mužnost s mocí a autoritou. To vede k odlišným komunikačním stylům, způsobům vedení a názorům v různých sociálních situacích. Snahy o zpochybnění genderových stereotypů a prosazování rovnosti žen a mužů mohou postupně měnit sociální normy a ovlivňovat dynamiku.

Pokud se pár vezme ve dvaceti letech, velmi záhy přijde na všechny rozdíly. Je důležité, aby si oba uvědomili, že jejich vztah se bude i nadále měnit a vyvíjet s každým životním milníkem, který je potká. Kariéra, děti, odchod do důchodu nebo invalidita – všechny tyto problémy mohou zcela změnit vztah mezi manželi.

Studie z roku 2018 ukazuje, že vztahy mají tendenci se vyvíjet a přecházet z počáteční vášnivé fáze do lásky zaměřené na hluboké spojení, společenské zážitky a závazky. K významným změnám často dochází, když páry procházejí životními etapami, jako je manželství, rodičovství a kariérní posun. Tento vývoj však není vždy lineární a může být ovlivněn individuálními faktory a kvalitou komunikace ve vztahu.

Nezapomeňte, že ženy a muži žijí v symbióze od počátku lidstva. „Ano, mohou se navzájem rozčilovat a ne vždy si budou rozumět, ale čím více budeme o rozdílech mezi pohlavími mluvit a uznávat je, tím snadněji nakonec najdeme společnou řeč,“ uzavírá antropoložka Helen Fisherová.