Kdo vedle vás usíná? I to může být důvod, proč jste ráno unavení

Spíme alespoň osm hodin, dbáme jakž takž na příjemné klima a prostředí v ložnici, a přesto se nám častěji, než bychom chtěli, stává, že si ráno po zazvonění budíku připadáme, jako bychom spali sotva dvě tři hodiny.

Připadá vám to povědomé? Odpovědí, proč tomu tak je, se dá najít hned několik. Částečně si za to můžeme i my sami.

Několik hodin před probuzením trávíme v tzv. REM fázi spánku a sníme. Mozek je během této fáze velmi aktivní a rychle spotřebovává látku s označením ATP (adenosintrifosfát – dodává energii pro mnoho procesů v těle). Písmeno „A“ v této zkratce značí adenosin, jehož produkce a uvolňování v mozku jsou spojeny s metabolickou aktivitou, když spíme, uvádí pro server Psychology Today psycholog Gary L. Wenk.

Také je to neurotransmiter, jenž „vypíná“ aktivitu neuronů zodpovědných za to, že se ráno cítíme svěží a pozorní. Čím více adenosinu se v mozku nahromadí, tím více může docházet k jeho uvolňování, když sníme. A o to víc jsme ráno unavení. Prokázanou pomocí při takovém stavu po ránu je pak oblíbený kofein.

Na kvalitu spánku může mít podle odborníků vliv i to, s kým sdílíme lože. Jak zjistili, ženám sdílení postele s muži narušuje jak rovnováhu mezi REM a nonREM spánkem, tak i jejich subjektivní pocit ze spánku. Ten některým ženám dokáže zlepšit například sex před spaním, na rovnováhu REM a nonREM to ale podle výzkumu nemá vliv.

U mužů naopak nebyla uvedená rovnováha narušena, pokud vedle nich spaly ženy, bez ohledu na sexuální kontakt. Jejich subjektivní pocit ze spánku o samotě byl ale horší. Muži tedy ze spánku po boku žen rozhodně těží, u dam je to naopak. (O spolunocležnících stejného pohlaví není ve výzkumu zmínka.)

Mnoho lidí chodí spát příliš často příliš pozdě. Pozdější uléhání má pro některé jednoduchý důvod – pokud budou déle ponocovat, rychleji usnou. Navíc je to pro ně jednodušší – proč? Protože lidstvo si podle odborníků vyvinulo jakýsi „pětadvacetihodinový“ den, zatímco všechny ostatní systémy a procesy fungují na tom běžném, 24hodinovém. Prostě se snažíme do jediného dne napěchovat co nejvíc věcí.

Důsledkem toho se stále více lidí řadí mezi tzv. večerní typy (tedy lidi, kteří dávají přednost večernímu pobytu venku, a logicky tak vstávají druhý den později). Bohužel právě tito lidé ale více než ranní typy trpí špatnou kvalitou spánku, tzv. denní dysfunkcí a úzkostmi spojenými s pozdějším vstáváním.

Z vědeckého hlediska pak večerní typy vykazují snížený objem hipokampu – tedy oblasti mozku, která je spojena s učením a pamětí. Což značí zhoršené schopnosti učení.

Na kvalitu spánku může mít vliv také to, co si předtím dáme k jídlu. Pokud půjdeme spát hladoví, nebo naopak přejedení, spánek asi moc kvalitní nebude.

Někteří odborníci doporučují dát si před ulehnutím něco „bohatšího na cukr“, i přesto, že se sladké na večer obecně nedoporučuje. Podle příznivců tohoto názoru totiž vyšší hladina cukru v krvi zvyšuje aktivitu neuronů, které podporují spánek. Což podle nich zároveň potvrzuje teorii, proč se nám po vydatnějším jídle chce spát.

Nedostatek spánku zvyšuje pravděpodobnost, že se budeme cítit nevyspale, unaveně, budeme se celkově zaměřovat více na negativní věci. Stejně tak budeme náchylnější k horšímu vnímání okolních věcí, hůře si pamatovat detaily apod.

Extrémní nedostatek spánku pak může vést ke špatnému rozhodování, nebo dokonce zrakovým halucinacím. Dlouhodobější nedostatek spánku nás pak vystavuje velkému riziku rozvoje různých autoimunitních poruch, metabolického syndromu či deprese.

To vše především kvůli tomu, že dlouhý a kvalitní spánek je důležitý pro „očistu“ mozku od abnormálních a toxických látek a proteinů, které mohou kromě jiného zvyšovat i riziko výskytu demence ve starším věku.