Článek
Podle odborníků na tom není nic špatného. Jak ukázal jeden z posledních výzkumů, naprosto všichni máme tendenci se sociálně srovnávat, i když si to ne vždy uvědomujeme. Myslet si tedy, že vy sami se nikdy s nikým srovnávat nebudete, je holý nesmysl.
Existují přitom dvě formy sociálního srovnání:
- Srovnávání směrem nahoru (k těm, které vnímáme jako lepší než jsme my).
- Srovnávání směrem dolů (k těm, které vnímáme jako horší než jsme sami).
Každá z těchto forem srovnání má přitom svá pozitiva i negativa.
Vzestupné a sestupné sociální srovnání
Vzestupné sociální srovnání
Pozitiva
Postavit se těm, které vnímáte jako lepší než vy, vám může pomoci:
- uvědomit si, kam chcete v životě směřovat a kým toužíte být;
- stanovit si nové cíle;
- posílit soutěživost;
- být motivovanější.
Zápory
Porovnávání se směrem nahoru může vést i:
- k pocitům selhání;
- k nízkému sebevědomí;
- k nastavení nereálných standardů pro sebe (což může být vyčerpávající);
- k iluzím, že jste někdo, kým nejste.
Sestupné sociální srovnání
Pozitiva
Srovnávání se s ostatními, které vnímáme horší než sami sebe může:
- ve vás zanechat lepší pocit z vlastní situace;
- zvýšit pocit vděčnosti a naděje;
- zvýšit sebevědomí.
Zápory
Kromě toho to může také způsobit:
- že ztratíte motivaci ke změně (to, co mám, je v pořádku);
- budete k sobě neupřímní ohledně svého vlastního utrpení (mohlo by to být horší);
- vyhnete se hledání pomoci, kterou ve skutečnosti potřebujete.
Srovnávání se: sebevědomí a sociální sítě
Máte občas pocit, že zatímco někdy se můžete bez problémů srovnávat s ostatními, jindy je vám ze stejného důvodu hrozně? Podle výzkumu je to tím, že míra dopadu srovnávání se na vaše sebevědomí závisí na tom, v jakém rozpoložení byla vaše sebedůvěra na začátku srovnávání.
Jak si přestat brát všechno osobně
Pokud je vám dobře, věříte si, pak srovnávání nahoru vás může motivovat a obecně na vás fungovat lépe než srovnávání dolů. Necítíte-li se ale dobře, je tomu přesně naopak.
Podobně na nás tak mohou působit i sociální média. Problém u nich je, že většinou si je lidé prohlížejí v okamžiku, kdy jsou sami, nudí se a cítí se osaměle. I z tohoto důvodu jim srovnávání v tomto směru víc ubližuje, než pomáhá.
Proto je dobré se ve spojení se sociálními médii držet následujících rad:
- Omezte čas na sociálních sítích či se jim zcela vyhněte v okamžiku, kdy se necítíte dobře.
- Pokud už se musíte srovnávat směrem nahoru, naučte se pravidlo rovnováhy: pro každé srovnání uveďte jednu nerealistickou věc a vyvažte ji nějakou jinou myšlenkou. K větě „má lepší tělo než já“ přidejte dovětek „ale počkejte, ona nemá žádné děti, nechodí do práce či má finance na osobního trenéra“. Věty jako „je mnohem šťastnější než já“ lze vyvážit třeba informací typu „ale já ji neznám a nikdo není šťastný stále“.
- Učte se vděčnosti. Zapisujte si do deníčku vděčnosti vše, za co jste vděční, a vězte, že vám to při každém čtení zvedne náladu a zároveň budete lépe spát.
- Použijte srovnání pouze pro lepší perspektivu. Pokud musíte porovnávat, použijte to k rozšíření své perspektivy. Například formou srovnání směrem dolů, když si řeknete „na rozdíl od lidí v Africe se mám královsky“ či směrem nahoru „bojím se této prezentace, protože jsem v prezentování opravdu špatný a nikdy nebudu dobrý jako moderátor Oscarů, ale což, neprezentuji pro hvězdy, ale jen pro své kolegy!“
- Přestaňte se srovnávat s ostatními, srovnávejte se sami se sebou. Často přestáváme vidět, jak moc jsme ve svém životě byli úspěšní a jak daleko jsme se sami dostali. Pokud si tedy občas připomeneme, co jsme dělali, když jsme byli mladší, a porovnáme to s tím, co děláme nyní, pak si dokážeme snáze získat nadhled. Pokud vás tedy nyní nepovýšili, zeptejte se sami sebe: „Napadlo by tě ve dvaceti, když jsi začínal jako asistent, že se jednou budeš ucházet o pozici ředitele?“
Když za vaším srovnáváním s druhými stojí duševní nemoc
Podle výzkumu se více srovnávají s ostatními citliví, empatičtí lidé s nízkým sebevědomím nebo neurotici a narcisti.
Vzhledem k tomu, že hlavním příznakem deprese je nízké sebevědomí, vědci se zaměřili i na srovnávání lidí s depresí. A zjistili, že pokud je člověk v depresi, často používá srovnání k nalezení snadno dosažitelných cílů, což mu v ten daný okamžik pomáhá zvládat jeho stav. Jakmile se ale začne srovnávat s věcmi, které jsou nedosažitelné, může to jeho náladu ještě víc negativně ovlivnit.
Ke srovnávání také často inklinují lidé s poruchou pozornosti a hyperaktivitou (ADHD). U nich často dochází k tomu, že mají neustálí pocit, že nenaplňují svůj potenciál, a kvůli tomu se donekonečna srovnávají s těmi, o kterých jsou si jisti, že jim jsou podobní, jen mají tu výhodu, že nemají problémy s pozorností.
Jak najít vnitřní klid a podpořit své já
Znamení, že vás rodiče zkazili a vy na to stále doplácíte
