Jak se naučit v práci říkat ne

Nebát se říct v zaměstnání ne může mít pro každého dlouhodobé výhody. Je velmi pravděpodobné, že i díky tomu získáte důvěru svých nadřízených, protože vaše postoje budou vnímat tak, že jste schopni posoudit věci sami, a nebudete tedy potřebovat u každého rozhodování jejich požehnání. Víc tak na vás budou pohlížet jako na samostatnou jednotku a částečně i na rovnocenného partnera, který se sebou jednoduše nenechá snadno zametat.

Současný trh práce je založen na výsledcích a produktivitě. V důsledku toho může mít člověk pocit, že pokud něco odmítne, bude mít problémy. Jenže když se nezmůže na odpor, velmi snadno se stane, že ho kolegové i nadřízení budou jen využívat a budou i po něm vyžadovat, aby dělal práci za ně a nad rámec své pracovní náplně.

Za většinu problémů v zaměstnání může často špatná komunikace. Někdy je hlavním problémem špatné uspořádání pracovního prostředí. Jsou například šéfové, kteří nedokážou jasně rozlišit, co je naléhavé a co ne, a jen kvůli tomu panuje na pracovišti stres a nervozita. Ať už je to tak nebo onak, vždy je důležité najít příčinu toho, proč nedokážete naplno říct svůj názor, včetně svého nesouhlasu.

Při nesouhlasu se snažte svůj názor vyjádřit jasně a stručně. Nesnažte se za každou cenu vysvětlit veškeré detaily. Proto než s čímkoliv začnete, vždy si nejprve uspořádejte své myšlenky, a svůj názor sdělujte tak, aby byl pro všechny patrný nejen váš názor, ale i úhel pohledu.

Pokud máte problém s kolegou nebo investujete příliš mnoho času do projektu, pak je vždy dobré se zastavit a zkusit udělat krok zpět. Je to způsob, jak nastavit včas rozumné hranice a učinit asertivní rozhodnutí.

Důležité také je mít přehled o svých úspěších i neúspěších. Jedině tak lépe porozumíte svému vlastnímu stylu práce a také lépe dokážete reagovat v případě námitek nadřízených.

Přehnané vysvětlování nebo ospravedlňování na druhé straně nepůsobí příliš asertivně, i když se v daný okamžik snažíte říct ne. Ve skutečnosti to spíš poukazuje na vaši submisivitu, a tedy slabost. Zvlášť pokud máte co do činění s agresivním šéfem.

Nejprve se tedy ujistěte, že máte skutečně důvod říct šéfovi ne, a pokud tomu tak je, pak své námitky druhému sdělte jasně a s notnou dávkou sebejistoty. Pomůže vám to snížit možnost, že na vaše sdělení druhý zareaguje horlivě a bez respektu.

Často se stává, že lidé dávají přednost zájmům svých šéfů před těmi svými, což je samozřejmě špatně. Uvědomte si, že i vy jste jedinec s jedinečnými potřebami, a to bez ohledu na to, jaké je vaše zaměstnání nebo v jakém se nacházíte pracovním prostředí.

Nikdy proto neodkládejte svou vlastní pohodu na vedlejší kolej. Samozřejmě každé zaměstnání má své a občas se to neobejde bez toho, že pro dobro týmu uděláte i nějaký ten kompromis a obětujete se. Ale vše musí být v rovnováze mezi dáváním a vyžadováním.

Proto se vždy snažte hledat střední cestu, která uspokojí vaše potřeby a zároveň i potřeby zaměstnání či podnikání.

Strach z toho, že řeknete v práci ne, způsobí i to, že druzí začnou využívat vaší zranitelnosti a nebudou plně respektovat vaše práva. Někdy je prostě lepší zklamat nadřízeného než se spálit při věcech, které ve skutečnosti ani nejsou vaší prací. Z dlouhodobého hlediska bude mít tento přístup pozitivní dopad nejen na vás, ale i na vašeho zaměstnavatele.