Článek
Mikrocheating tak v sobě zahrnuje chování, které postupně narušuje důvěru ve vztahu, zlehčuje silné pouto mezi partnery a v podstatě vše, co do té doby spolu vybudovali. „Projevovat se může různě, od psaní romantických zpráv, svěřování se o intimním životě, vytváření důvěrných komunikací v online světě, skládáním a přijímáním komplimentů apod. Zkrátka vším, co není na první pohled patrné a lze před protějškem vědomě zatajovat,“ vysvětluje psycholožka Susan Kraus Whitbourneová.
Škodlivost tohoto chování pramení právě z té tajemnosti, jelikož druhý nemá možnost svého partnera konfrontovat, a tedy i nalézt s ním řešení původních nedostatků, které k tomuto chování vedou.
Jaké jsou nejčastější příklady tohoto chování?
Komunikace s bývalým partnerem bez vědomí toho současného může být problematická. Zatímco diskuze o výchově společných dětí je samozřejmostí, sdílení vzpomínek na první vášnivé léto by mělo zůstat minulostí.
Flirtování s někým jiným, než je váš oficiální partner. Ani alkohol není omluvou pro chování, které znevažuje pozici vašeho partnera a v konečném důsledku může ublížit i tomu, komu dáváte svým chováním naděje.
Zatajování vztahu znamená ponechávání si otevřených dveří k dalším možnostem. To však není fér vůči partnerovi, který věří, že prožíváte něco výjimečného.
Povzbuzování ostatních k sexuálním debatám. Jistě, některé příběhy mohou být lechtivé, nabádat ale někoho, aby vám poslal odvážné fotografie, když vedle vás usíná stálý partner, rozhodně není v pořádku.
Hledání emocionální útěchy mimo stávající vztah. Proč své trable neřešíte doma a vypisujete se z nich na sociálních sítích? Takové chování je známkou nedůvěry ke stávajícímu partnerovi.
Aktivní účast na seznamce navzdory existujícímu vztahu vzbuzuje pochybnosti. Proč být registrovaný, pokud jste zadaní? Na veřejnosti působíte jako oddaný partner, ale ve volných chvílích tajně zjišťujete, zda se nenajde někdo „lepší“.
Podivná tajemství
I když se nejedná o skutečnou nevěru, lidé se snaží své chování před druhým všemožně zatajit. „Je to proto, že si chce dotyčný udržet nějaké jistoty, zároveň ale ve stávajícím vztahu nenachází to, co by od něj očekával. Možná je to i tím, že stávající vztah je vyhořelý, protože o něj partneři dostatečně nepečují. I proto je důležitá otevřená komunikace mezi partnery, protože pak nikdo nemá potřebu se vypovídávat jinde,“ vysvětluje odbornice.
Varovným signálem mikropodvádění tak může být neustálé odhalování podivných tajemství. „Pokud například zjistíte, že váš partner byl na obědě s atraktivní kolegyní a neřekl vám to, asi není důvod k poplachu. Pokud se tak ale děje opakovaně a vy o tom od manžela stále nic nevíte, vaše důvěra v něj začne pokulhávat. Následně můžete zjistit, že neustále někomu píše, telefon neodkládá z ruky, změnil si přístupové heslo do svého telefonu, apod.,“ dodává psycholožka.
Pokud něco takového zažíváte se svým protějškem, pak je nejvyšší čas si s ním o tom otevřeně promluvit. Říct mu, jak špatně se cítíte, a zeptat se ho, zda jsou vaše obavy oprávněné. I podle jeho odpovědí zjistíte, jestli stojí za zvážení, zda mu i nadále věřit.
