Článek
Nadměrné utrácení a dluhy
Podlehnout v dnešní době nadměrnému a často zbytečnému utrácení není složité. Životní náklady jsou vysoké a k tomu na jedince ze všech stran útočí nejrůznější reklamy, ať už z běžných reklamních formátů, nebo třeba od oblíbených influencerů. Nepodlehnout pocitu „to musím mít“ tak není vůbec snadné.
Ke vzniku velkého dluhu pak stačí jedna dovolená s kamarády, koupené auto či drahá kabelka. Ze všeho nejhorší ale je tajit tohle všechno před svým protějškem. Lhaní, skrývání účtenek, půjčování peněz za zády je jednoduše cesta do pekel.
Pokud jste se tedy dostali do situace, kdy utrácíte víc, než si můžete dovolit, pak si uvědomte, že můžete přijít o víc než jen peníze, ale také o hezké a fungující vztahy.
V první řadě si přestaňte sami sobě nalhávat, že to „nějak“ zvládnete i bez toho, abyste učinili rázné kroky k nápravě. Okamžitě skoncujte s nakupováním nových věcí a zbavte se všech předplatných a dalších věcí, bez kterých se obejdete. Snažte se udělat cokoliv, co vám umožní nezvětšovat dluhy a naopak je co nejdříve úplně smazat.
Moje, nebo naše peníze? O úskalí partnerských účtů
A uvědomte si, že samotné dluhy nejsou zabijákem vztahů, ale fakt, že jste nepoctiví a svým nejbližším o penězích lžete.
Nedostatečné plánování výdajů
Každý se ve svém životě může dostat do situace, že bude potřebovat značné množství peněz a nebude na to mít. Často se tak děje, když lidé nemyslí dopředu a žijí ze dne na den a tedy i z výplaty do výplaty. Přitom pokud by dopředu plánovali a odkládali si alespoň část peněz z každé výplaty na budoucí výdaje, nemuseli by se do takové situace vůbec dostat.
Špatné ale i je, pokud tak činí jen jeden z partnerů. Už z toho pohledu, že spoustu výdajů - za bydlení, jídlo, vybavení domácnosti, ale i výdaje za děti apod. - jsou společné.
Když má jeden dominantní kontrolu nad financemi
Jakmile ve vztahu rozhoduje o každém halíři jen jeden z partnerů, pak i to může velmi významně narušit harmonii vztahu. A to zvlášť v okamžiku, když se jeden z manželů k tomu druhému v tomto směru chová jako k dítěti, které má maximálně pod kontrolou.
Ne náhodou to může dospět k tomu, že manžel v roli dítěte začne tomu druhému v touze po svobodném rozhodování lhát a část svých příjmů i výdajů tajit či nastavená pravidla obcházet. Donutí ho k tomu v podstatě chování druhého.
Když se o penězích nemluví
Pokud spolu dva lidé žijí, měli by být k sobě upřímní a otevření i z pohledu peněz. Společně by tedy měli mluvit o tom, kolik každý měsíc vydělají, co a kdo zaplatí, co ušetří a co každý bude moci utratit na své potřeby.
Je pak na rozhodnutí každého páru, zda se rozhodne pro společný účet či oddělené účty.
O finanční nevěře lze hovořit i v okamžiku, kdy před sebou partneři budou výši příjmů i výdajů tajit a po čase vylezou na povrch věci, jejichž důsledky dopadnou na oba partnery.
Mezi manželi by z pohledu peněz neměla být žádná tajemství, skrývání ani lhaní. Pokud něco z toho mezi nimi je, pak je to známkou toho, že ve vztahu chybí důvěra a vztah není budován na upřímnosti.
Závist pramenící z příjmové nerovnosti
V dnešní době je zcela běžné, že jeden z manželů vydělává víc než druhý. Není na tom nic špatného. Jak ale ukázaly některé studie, ne každý tento nepoměr zvládne. Problém přitom může nastat jak na straně toho, kdo vydělává víc, tak toho, kdo vydělává méně. Zatímco tomu, kdo vydělává víc, může časem vadit, že utrácí spoustu peněz za druhého, protože utrácí za nesmysly, tak tomu, kdo vydělává méně, může vadit, že si sám nemůže pořídit to, na co jako manželé mají a musí čekat na rozhodnutí druhého.
Při příjmové nerovnosti se i častěji stává, že jsou peníze prostředkem ke mstě za hádky a konflikty mezi manžely.