Cynismus může působit chytře, ve skutečnosti je to maskovaná slabost

Cynické poznámky jsou ostré jako břitva, vždy sednou, mohou působit jako hluboké komentáře k probírané problematice, ale ve skutečnosti jsou opakujícími se floskulemi, které nepřinášejí řešení. Mnohem lepší je zaměřit se na zvídavé otázky, díky nimž se vám bude snáze hledat řešení, prožijete spokojenější vztahy a váš kredit v kolektivu vzroste.

„Cynik by si měl uvědomit, že jeho poznámky jsou maskou, která zakrývá slabost a pomyslné nedostatky. Zkuste tedy nahradit negaci pozitivní snahou o odhalení příčiny jakékoliv situace a hledání jejího řešení. Jakmile si v hlavě srovnáte, co je cynismus za negativní emoci a budete se jej snažit eliminovat, máte z poloviny vyhráno,“ doporučuje psycholog Robert P. Stiller.

Cyničtí lidé podle odborníků často zakrývají strach tím, že chtějí ublížit jiným. Může to vypadat jako skvělá taktika, ale nakonec se vždy obrátí proti nim.

Lidé se cyniky nerodí, ale stávají se jimi v průběhu let, kdy zjistí, že je pohodlné skutečné emoce ukrývat za štiplavé poznámky. Ty vedou k tomu, že se nikdo nezajímá o toho, kdo je vyslovil, ale výhradně o to, co je v nich zmíněno. Tedy odvádějí pozornost od podstaty.

„Cynik díky své ostré mluvě vypadá jako nezranitelný, silný. Jenže ve skutečnosti je to přesně naopak. Bojí se odmítnutí, toho, že ho lidé nepřijmou, a také toho, že se nikdy nezačlení do kolektivu ostatních tak, jak by si přál. Postupně tento postoj mění životní nastavení a cesta zpět je velice složitá. Riziko, že cynické chování nás nejen ochrání, ale také odřízne od naděje a příležitostí, je velmi vysoké,“ upozorňuje Stiller.

Někdy člověk touží posouvat své hranice, zpochybňovat to, co je dané, ale nemá to s cynismem nic společného. Zatímco kritické myšlení pokládá otázky, které mají zjistit, co se opravdu děje, cynik rovnou odpovídá v negativním duchu: „Vše je v háji, bylo od začátku jasné, že to tak dopadne.“ Tam, kde je kritické myšlení zvídavé, otevřené a hledající řešení, je cynický způsob myšlení uzavřený, odmítavý a stagnující.

Odborníci cynismus označují také názvem „líná skepse“. Ten, kdo tak uvažuje, setrvává na místě, nehledá způsoby, jak se z problému dostat, ale důvody, proč to nejde. Cynik už předem ví, jak vše dopadne. Oproti tomu ti, kteří myslí kriticky, jsou angažovaní, zpochybňují předpoklady, představují si možné alternativy. Kritizují proto, že chtějí stavět, nikoliv bořit. Jsou tedy optimisty, ve srovnání s pesimistickými cyniky.

Studie také prokazují, že cynismus si vybírá daň z mentální pohody a odkrajuje ze zdraví. Cynická nedůvěra, pokud si ji pustíte do života, může zvýšit riziko srdečních onemocnění, narušuje mezilidské vztahy, takže cynici sice mohou být žádanými glosátory, ale jinak žijí osamělé životy. V neposlední řadě skepse a cynismus ničí kreativitu člověka. Každá kreativní myšlenka je totiž zahubena cynickou poznámkou dřív, než začne být uváděna do života.