Bubliny sociálních médií: Jak ovlivňují naše vnímání světa a kdo je tvoří

Procházíte si sociální sítě a najednou vám do zorného pole vstoupí příspěvek od někoho, koho máte mezi přáteli. Možná je to sdílený mem, který si dělá legraci z vašeho preferovaného politického kandidáta, nebo opoziční prohlášení o citlivém tématu. Jenže nesouzní s tím, co si myslíte vy. Pokud vám na daném člověku nezáleží, zřejmě si jej vyhodíte z přátel, zablokujete nebo požádáte o nezobrazování dalších příspěvků.

Podle odborníků to ale není úplně dobře. Sice si v prvním okamžiku oddechnete, dostaví se pocit spokojenosti, zároveň však uvíznete ve své sociální bublině. I názory lidí s opačným vnímáním světa totiž mohou být obohacující.

Protichůdné názory ve vašem zdroji vám působí psychické nepohodlí, jenže jejich nevidění vytváří pokřivenou realitu. Jakmile mažete příspěvky a blokujete autory, kteří nesdílejí vaše názory, posilujete vlastní bublinu na sociálních sítích. To má však i další důsledky. Jeden je ovlivněn vašimi rozhodnutími, druhý digitálně mimo vaši kontrolu.

Je zřejmé, že se chcete v síti přátelit s podobně smýšlejícími lidmi, protože rozdílné názory a myšlenky vedou i k mentálnímu diskomfortu. I proto se náš mozek chrání tím, že před nimi zavírá oči. To podle neurovědce Dona Vaughna potvrdilo i skenování mozku dobrovolníků.

„Zpracování nových faktů, myšlenek a perspektiv vyžaduje skutečné nervové úsilí. Jinými slovy, nutí mozek překonfigurovat svou síť spojení, aby pochopil, posoudil a potenciálně začlenil nové znalosti. V tomto smyslu je pro mozek snazší nové názory nepřijímat a na jejich zapracování nevydávat energii potřebnou k přepsání zažitých vzorců,“ upozorňuje Vaughn, který to přirovnává k učení, které někdy doslova bolí. A tak může „bolet“ hlava i z poznatků zjištěných na síti.

O tom, jak vypadá vaše sociální bublina, přitom rozhoduje to, kdo jste, co děláte, jak žijete. Ale nejste to vy, kdo rozhoduje o tom, co se do ní dostane. A co je důležitější, ve skutečnosti to ani nevidíte. Algoritmy sociálních médií filtrují realitu. Což je známý fakt. Termín „filtrační bublina“, který vymyslel internetový aktivista Eli Pariser, popisuje vaše sociální sítě jako osobní, jedinečný vesmír informací, ve kterém žijete online. Svět, který zčásti ovlivňujete, zčásti ne.

Giganti sociálních médií používají algoritmy, které se neustále mění a jsou přísně tajné, a to nakonec vytváří tyto filtrační bubliny. „Algoritmy jsou záměrně komplikované, aby se zajistilo, že na ně průměrný člověk nepřijde,“ objasňuje Lisa Strohmanová, licencovaná klinická psycholožka a zakladatelka organizace Digital Citizen Academy, která pomáhá lidem najít rovnováhu mezi jejich životy a moderními technologiemi.

„Víme, že existuje několik způsobů, jak se reklamy konfigurují a zobrazují. Největším z nich je shromažďování údajů, které my, uživatelé, dobrovolně nebo nevědomky poskytujeme. To umožňuje gigantům kontrolovat nebo manipulovat s cenou reklamy, a dokonce jít tak daleko, že publikují své vlastní reklamy nebo příběhy. Skutečnost je taková, že všechny platformy nás neustále zásobují obsahem, který je v souladu s našimi vlastními zájmy, přáteli a systémy přesvědčení,“ doplňuje odbornice.

Jednoduše řečeno, algoritmus podle ní zrcadlí v online světě jen to, co do něj sami prozradíte.

Než tedy začnete své sítě upravovat a pročišťovat, vyhazovat a blokovat dosavadní přátele, myslete na to, jak pracuje při zpracování informací váš mozek. „Ten konstruuje model světa z interakcí s prostředím. Pokud jsou všechny interakce jednostranné, pak bude model mozku zkreslený,“ vysvětluje Vaughn.

Podle Strohmanové sociální sítě rovněž snižují schopnost empatie a brání autentickému dialogu a skutečné změně. „Posilování současných pocitů a myšlenek určitě pomáhá cítit se lépe,“ dodává odbornice, „když to ale děláme, ztrácíme schopnost povznášet své myšlenky a spolupracovat na hlavních problémech, kterým společnost čelí.“

Upravte filtry, které můžete ovládat. Hledejte vyvážené zpravodajství z nejrůznějších zdrojů, vraťte se k tištěným médiím, poslouchejte podcasty a objevujte nové. Nemažte ze sítí přátele, se kterými nesouhlasíte, jen se s nimi nezapojujte do debaty.

Vyrážejte za kulturou, nebojte se mluvit s lidmi mimo virtuální svět. Užívejte si sílu autentického dialogu, nových perspektiv. A hlavně. K ostatním přistupujte tak, že přicházíte s úmyslem diskutovat, ne se hádat.