Článek
„Lékařka udělala odběry krve a pak se to rozjelo tak rychle, že jsme se nestačili divit, druhý den už jsme byli v liberecké nemocnici a odtamtud nás odvezli rovnou do Motola,“ vzpomíná maminka s tím, že v tu chvíli se zastavil svět. Ani jeden z rodičů vůbec netušil, co to aplastická anémie je.
Leukémie bez rakoviny
„Profesor Petr Sedláček nám to vysvětlil velmi jednoduše - je to to něco jako leukémie, ale bez rakoviny. Což je ještě horší, protože když má člověk leukémii s rakovinou, tak lékaři přesně vědí, proti čemu bojovat. Ale tohle je boj proti vlastnímu tělu, což je hodně nešťastné,“ vysvětluje Kateřina.
Brněnští vědci vyvinuli novou kultivační metodu pro studium leukémie a testování léků
Nastal strach a boj o dceřin život. Viktorka podstoupila imunosupresivní léčbu, která tlumí aktivitu imunitního systému. Tím se snižuje schopnost těla bojovat s infekcemi a některými nemocemi, jako jsou například zhoubné nádory. Léčba byla účinná do chvíle, než holčička dostala koronavirus.
„Všechno se zastavilo, veškeré zlepšení. Lékaři jasně řekli, že bez transplantace kostní dřeně to nepůjde,“ říká tatínek Josef.
Nekonečné čekání
Rodina Sádeckých si prožívala těžké chvíle při čekání na dárce. Čekali bezmála rok. „Byli jsme vyděšení a bezradní. V jednu chvíli hodně zoufalí, protože pacienti transplantaci mohou podstoupit jenom v určitém zdravotním stavu, pak se může stát, že samotnou transplantaci nevydrží. Modlili jsme se za dárce a naštěstí se to za pět minut dvanáct povedlo,“ vysvětlují rodiče šestileté dívky.
Viktorka musela podstoupit transplantaci kostní dřeně.
Pan Josef bohužel přišel v době boje o Viktorčin život o práci. Finance rodině velmi brzy došly. Naštěstí ale existují dobří lidé, kteří pomohli. „V této tíživé situaci nás oslovovaly nadace, že chtějí pomoct. A já ze srdce všem, kteří takhle přispívají, moc děkuji. Nedokážu si představit, co bychom dělali bez finanční pomoci,“ říká Kateřina a dodává, že stejně tak smýšlí samozřejmě i o dárcích kostní dřeně. Protože jejich pomoc zachraňuje životy, jak ona sama teď může potvrdit na své dcerce.
Načerpání nových sil
Do normálního života se rodina vracela více než rok. V tu dobu si také rodiče prošli vlastním psychickým peklem, protože jak oba přiznávají - dokud byl stres, fungovali. „My jsme se hodně sesypali ve chvíli, kdy začal být klid a začali jsme se vracet do normálního života. Tak to se přiznám, že až pak jsme z toho byli úplně zničení.“
Rodině byla Nadačním fondem Kapky naděje ve spolupráci s cestovní kanceláří Blue Style nabídnuta možnost ozdravného pobytu v tureckém pětihvězdičkovém hotelu Turquoise, kde společně s dalšími rodinami s vyléčenými dětmi zažili krásné chvíle a mohli si konečně trochu vydechnout s veškerým servisem.
Rodina dostala nabídku jet do Turecka na ozdravný pobyt.
„Nemohli jsme této nabídce uvěřit, jako rodina jsme společně u moře ještě nikdy nebyli. Malá se na to nesmírně těšila,“ svěřuje se maminka a šestiletá Viktorka, na které dnes už nemoc není poznat, se jen šibalsky směje. „Líbí se mi koupání a byli jsme se podívat na delfínky,“ říká dívka.
Pomáhat má smysl
Manželé Sádečtí by rádi prostřednictvím vyprávění svého příběhu nejen rádi poděkovali všem, kdo jim na jejich cestě k normálnímu životu pomohli, ale také vzkázali těm, které podobné peklo třeba čeká, aby vydrželi. „Transplantace je náročné období, ale jde to. A hlavně, má to smysl,“ říká Kateřina a se slzou v oku ukazuje na svou zdravou dceru. „Není to lehké, ale vydržte to, stojí to za to.“
Když porazím leukemii, stanu se lékařem, uzavřel pakt s nemocí devatenáctiletý Matěj
Na leukémii upozornila přetrvávající bolest v krku
