Rodinný dům na břehu rybníka: 10 let úsilí přineslo odměnu v podobě zeleného ráje

Při navrhování tohoto domu hrálo největší roli prostředí. Ulice, ve které se stavba nachází, leží blízko krásného historického centra Kutné Hory, v údolí říčky Vrchlice. Hned naproti se rozprostírá rybník Haering, pojmenovaný po rodině, která se o něj stará po několik generací. U jeho břehů často zahlédnete volavky, čápy, a občas dokonce i labutě. Celé údolí je jako zelený ráj.

Začátky stavby byly pro architektonickou kancelář Tomáše Hladíka velmi náročné. Po problémech se stavební firmou trávil s manželkou každý víkend na místě a postupně dokončoval, co se dalo. Trvalo téměř deset let, než se mu podařilo našetřit tolik, aby mohl být dům zcela hotov.

Architekt dobře využil dramatického terénu a orientace vůči světovým stranám. Vykopaný materiál z hlubších základů domu byl využit k navýšení terénu zahrady, ze které je nyní lepší výhled na rybník.

Dům má vstup z terénu jak do přízemí, tak do patra. V suterénu, osvětleném díky bazilikálním oknům, byl zřízen architektonický ateliér. Zalomení pro tato okna vytváří v obývacím pokoji podélnou lavici, která přirozeně navazuje na interiér. Štít domu směřuje k jihovýchodu a nabízí krásný pohled na rybník. Konstrukce z voštinových cihel přináší nejen úsporu energie, ale také tepelněakumulační komfort.

Jihozápadní stěna je vybavena dřevěnými lamelami z tepelně upraveného borového dřeva. Tyto lamely jsou navrženy tak, aby v létě chránily před přímými slunečními paprsky a zabránily přehřívání interiéru. Naopak v zimních měsících, kdy je slunce nízko, umožňují světlu a teplu pronikat dovnitř, kde vytváří příjemné prostředí pro život. Posuvné okenice na jihovýchodním štítu pak umožňují regulovat světlo a teplo podle potřeby, přičemž dodávají domu jemný a přívětivý vzhled.

Tvar domu, jeho zasazení do svahu a chytré využívání sluneční energie minimalizují energetickou náročnost na absolutní minimum. Jednoduché a účelné rozvržení interiéru navíc umožňuje efektivní využití každého prostoru. Dešťová voda je zachycována a využívána k zavlažování zahrady, která je plná ovocných stromů, bylin a květin.

„Stále si užívám každou cestu do města a zpět, kdy se ze zeleného údolí Vrchlice vynořím v historickém jádru města, nade mnou pluje chrám svaté Barbory a věž kostela svatého Jakuba označuje skalnatý ostroh jako maják. Vracím se domů mezi sousedy, kteří s námi prožívali těžké chvíle i radost, když se dům podařilo dokončit. Věřím, že prostředí ovlivňuje a dotváří člověka, a snad toto místo vepisuje svou krásu i do naší rodiny,“ pochvaluje si bydlení sám architekt Hladík.

Stavba patří mezi přihlášená díla do letošní soutěže Česká cena za architekturu.