Režisérka Alice Nellis pověsila doma první vánoční ozdoby už v létě

Rodina známé režisérky a scenáristky má ráda tradiční Vánoce. „Kdykoli jsme se chtěli s manželem od tradice inovativně odchýlit, děti hrozně protestovaly,“ směje se. „Mám pocit, že tyto opakující se rituály jsou pro děti velice důležité, a tedy i pro nás,“ dodává máma tří dětí, z nichž dvě adoptovala.

Štědrý den začínají vždycky ve stájích. „Dopoledne děláme Vánoce pro naše koňské kamarády s mrkví a jablky a odpoledne děti zdobí stromeček, to je jejich práce, na kterou se těší. Myslím si, že dělat Vánoce dohromady je zábavnější, než kdyby jim je někdo jenom připravil,“ říká.

Na štědrovečerní stůl neservíruje kapra, ale řízek a k němu bramborový salát. „Nejsem nijak originální, do salátu dávám brambory, zeleninu, i kyselé okurky, možná jediná věc, která se tam normálně nedává, je jablko,“ prozrazuje. Pak je prý salát pěkně křupavý.

Na stromečku kombinuje staré vánoční ozdoby s moderními. „Ty ozdoby, co vyndáváme na stromek, jsou trochu historie naší rodiny, takže u toho vzpomínáme na ty, kteří s námi na Vánoce nebudou,“ vypráví o další tradici. Nové kusy, kterými doplňuje rodinnou sbírku, si pečlivě vybírá.

„Do něčeho, co vím, že se bude vybalovat rok co rok, třicet padesát let, nechce člověk zařadit něco, co koupí někde náhodně, umělou hmotu,“ myslí si. Přednost dává tradičním skleněným ozdobám. Letos výběr neměla těžký, jedné z aktuálních kolekcí, vyrobenou skláři z Liberce a okolí, propůjčila svůj patronát.

„Je to vlastně taková óda na světlo. Já jako filmařka miluju tu hodinu mezi světlem a tmou, kdy zapadá slunce a najednou se všechny barvy změní, všechny jsou intenzivní a teplé, a o tom je ta kolekce,“ představuje ji.

„Její“ ozdoby kopírují letošní trendy tlumených odstínů s minimálním dekorem. Čekat s jejich vybalením až na vánoční čas ale Nellis nechtěla.

„Nevydržela jsem to a vzala jsem si je domů. Bylo léto a já jsem si je pověsila do okna, protože nemají úplně tradiční prvky, které jsou na vánočních ozdobách, a nepůsobí tak nutně vánočně. A jak jsem začala tak brzo, tak jsem si uvědomila, že když je něco krásného, tak to nemusím mít doma vystavené jen jeden měsíc v roce!“ myslí si.

„Místo abych z Vánoc měla lehkou nervozitu, co všechno stihnu, tak se letos – poprvé po dlouhé době – vysloveně těším na okamžik, kdy si stromeček nazdobíme, kdy do toho dáme něco nového, kdy si člověk užije tu krásu,“ dodává režisérka.