Článek
Dům byl rozlehlejší stavbou s dostatečným zázemím a spoustou místností. Nechyběl částečně zapuštěný suterén s typickou žulovou obezdívkou, obytné přízemí a podkroví, břízolitová omítka a červená pálená střešní taška s přesahy krovů.
Úpravy zohlednily požadavky mladé rodiny a hlavním tématem změny byla otevřenost – z porevolučního domu uzavřeného do sebe se stala stavba, která má kontakt s ulicí, a místnosti se plynule přelévají jedna do druhé. Zahrada nyní vstupuje do interiéru přes pobytové schody terasy. I přesto zůstalo zachováno původní provozní schéma a dům je i nadále dobře zasazený uprostřed krásné vzrostlé zahrady.
Fasáda se proměnila díky oknům navazujícím na upravené vnitřní prostory. Vzniklo okno se šambránou u pobytového výklenku, velkorysá prosklená stěna na terasu, nepravidelná štítová okna podkrovních pokojů i okno do ulice, skrze které mohu obyvatelé zamávat na souseda.
Dům byl vyjma žulového soklu zateplen, krov posílen a původní střešní tašky očištěny. Neutrální a nadčasové barevné schéma bylo zachováno. Zajímavostí je, že přímou inspirací úprav podkrovních pokojů se stal obraz zlínského malíře Pavla Preisnera.
Stavba patří mezi letošní přihlášená díla do soutěže Česká cena za architekturu.
