Pod Pradědem se usadili ovčáci, jejich ovce pomáhají zachránit vzácné druhy rostlin

„Už jsme tady pásli, ale tohle je první rok, co se pasou na volno, bez ohrad a ovládá je jenom ovčák s ovčáckým psem,“ objasnila Křenková. Přiznala, že pást ovce považuje za krásnou práci. „Není to ale až taková idylka sedět na kopci a koukat na ovce, jak si někteří myslí, protože v Jeseníkách často prší a často je mlha. Ty ovce je třeba pást i za tohoto počasí,“ upozornila žena, která patří mezi šestici ovčáků z národní přírodní rezervace Praděd.

„Brzo ráno vyháníme na pastvinu. Ovčák se stádem vystoupá nahoru, kde se zhruba čtyři hodiny ovce pasou. Asi v jedenáct se stahují dolů na nocoviště, kde se napojí, odpočinou si a odpoledne zase na čtyři hodiny putují na pastvinu,“ popsala s tím, že v noci je stádo čítající 35 dospělých kusů a 17 jehňat vždy v nocovišti na Ovčárně, které je obehnáno elektrickým ohradníkem. A zatímco ovce nocují venku, ovčák má k dispozici domeček, který v zimě slouží obsluze vleku.

Důvod, proč se ovce vrátily na svahy Jeseníků, je prostý. Přepásáváním horských svahů od června do září mají pomoci místní populaci vzácných rostlin. Kvůli klimatickým změnám a ukončení hospodaření ve 40. letech 20. století došlo totiž v Jeseníkách k šíření borůvčí a dalších druhů, které ze svahů často vytlačily například jestřábníky, zvonky, sasanky narcisokvěté, violky či orchideje.

„Pasením se provzdušňuje i prokypřuje půda a uvolňuje se místo pro byliny, které tady původně měly být. A zároveň to samozřejmě ovečky i pohnojí,“ potvrdila Křenková s úsměvem. Dodala, že pro pastvu schválně zvolili valašské ovce.

„Je to nezušlechtěná ovce, je lehká, chodivá, takže to není žádná koule. A tím, jak často chodí, tak pomáhá půdě i rostlinám,“ nastínila místopředsedkyně spolku Stránské s tím, že valašky chová spolek kvůli jejich dlouhé vlně. „Stříhají se dvakrát ročně. Teď přišly ostříhané a zhruba na konci srpna, v září je budeme přímo tady na horách stříhat znova.“

Křenková přiznala, že volně se pasoucí ovce s ovčákem jsou pro návštěvníky Jeseníků raritou. „Turisti to ale berou velmi pozitivně. Samozřejmě, když ovce schází z kopce a kříží turistický chodník, tak se několikrát stalo, že lidé stojí na chodníku a ovce nemají kudy projít. Takže volám z kopce: Varuj dušu na dolině, aby je pustili. Ono se to nezdá, ale když valíme z kopce, tak ty ovce jdou celkem svižně. Vědí, že bude odpočinek a voda, proto ženou. Naštěstí je brzdí pes, ale tím, že tam ti lidi stojí, je to komplikované,“ sdělila.

To, že trávit s ovcemi celé dny na svahu není žádná sranda, potvrdil ovčák David Červenka, který stádo ovládá jen pomocí svých tří psů, border kolií Odiny, Lucy a Soika. „Pro nějakého pecivála to úplně není, protože člověk se opravdu nachodí,“ stvrdil s tím, že hledět nemůže ani na počasí. „Dívám se na předpověď, a pokud by hrozil déšť, tak s sebou beru věci. Pokud už jsou ale vyloženě blesky, jdeme dolů,“ ujistil a dodal, že věcmi myslel hlavně pršiplášť s kapucí, gumáky a nepromokavé kalhoty. „V tom vydrží člověk celý den, je v suchu a pohodě,“ uzavřel ovčák.