První žena, která obeplula svět

Ženy si často oblékaly pánské šaty, když chtěly vstoupit na území vyhrazené mužům. Vojínky, námořnice, posluchačky univerzit nebo odborné asistentky, ty všechny musely na sebe dočasně vzít mužskou identitu. Totéž platilo, i pokud šlo o průzkumníky.

Do objevných výprav a expedic, které zajišťovaly expanzi, průzkum i hledání nových komodit, se ženy nezapojovaly. Ve Francii dokonce nesměly cestovat na palubách lodí královského námořnictva. Ovšem Jeanne Baretovou nezastavilo ani královské nařízení.

Narodila se v Burgundsku do chudé venkovské rodiny. Úroveň vzdělání a gramotnosti byla u žen její třídy velmi nízká. Jeanne ale měla štěstí. V roce 1760 potkala muže, který změnil její život. Přírodovědec Philibert Commerson byl důležitou postavou francouzského osvícenského hnutí a za normálních okolností by se dva lidé z tak rozdílných společenských vrstev asi nepotkali. Dohromady je však svedla vášeň pro rostliny.

Commerson se řadí k raným vyznavačům taxonomie, vědy o popisu, pojmenování a třídění organismů. Jeanne měla široké znalosti bylin, ovládala jejich vlastnosti a léčebné účinky i využití. A právě na takové ženy se vědci i lékaři spoléhali, když potřebovali rostliny pro studium a odbornou práci.

Jeanne vstoupila do Commersonovy domácnosti jako služebná. Brzy mu začala pomáhat se sběrem a klasifikací rostlinných druhů. Po smrti jeho manželky v roce 1762 se stala hospodyní, ale jejich vztah byl mnohem intenzivnější. Jeanne totiž otěhotněla. V roce 1764 se pár přestěhoval do Paříže, údajně kvůli podpoře Commersonovy kariéry, ale pravděpodobně také proto, aby unikl ostnu provinční morálky. I když byl jejich nekonvenční vztah v Paříži akceptován, Jeanne přesto narozeného syna Jeana-Pierra předala do adopce. Tam ovšem brzy zemřel.

V roce 1766 král Ludvík XV. podpořil projekt, který měl za úkol objevit pro Francii nové kolonie a obchodní příležitosti. Jednalo se o první francouzskou expedici kolem světa, navíc s vědci na palubě. Důstojník a mořeplavec Louis Antoine de Bougainville nabídl Commersonovi místo expedičního botanika, který měl zkoumat faunu i flóru a sbírat a zaznamenávat nové druhy rostlin. Mohl jej doprovázet placený asistent.

Jeanne byla přirozenou kandidátkou, jako vědecká asistentka a ošetřovatelka fungovala už dávno. Ženy však na lodě francouzského královského námořnictva nesměly. A tak se Jeanne přestrojila za muže.

Jeanne, nyní vystupující jako Jean, se večer před odjezdem objevila v přístavu Rochefort na pobřeží Atlantiku.

Commerson předstíral, že se nikdy nesetkali, a jmenoval Jeana svým komorníkem a osobním asistentem.

Commerson a Jeanne se plavili na trojstěžníku L’Etoile (Hvězda), kde měli dostatek místa pro vědeckou výbavu, větší kajutu a zejména soukromí. Na druhé lodi, plachetnici La Boudeuse (Vzdorná), se plavil velitel Bougainville. Brzy se však začaly šířit zvěsti o Jeannině pravém původu. Ta, aby odvrátila podezření, tvrdila, že je eunuch – zajatý a vykastrovaný v tureckém paláci.

Existují různé příběhy o odhalení skutečného pohlaví komorníka Jeana. Podle jednoho to mají na svědomí domorodci z Tahiti. Když expedice po téměř roční plavbě doplula na ostrov, shlukli se prý kolem mladého asistenta, v němž poznali ženu převlečenou za muže, a hlasitě volali: „Ayenene! Ayenene! (Dívka! Dívka!). “

Jiná verze tvrdí, že Jeanne byla během plavby obtěžována členy posádky. Malá postava, objemnější hýždě, něžný a jasný hlas, pihovatá a bezvousá tvář nebo obratnost a jemnost rukou zpochybňovaly mužské pohlaví.

Navzdory tomu Jeanne odváděla náročnou práci bezchybně. Vstupovala do terénu s těžkým vybavením a přinášela vzorky rostlin, kamenů a mušlí. Commerson ji oceňoval za odborné i fyzické výkony. Hbitě překonala nejvyšší hory a nejhlubší lesy. „Vyzbrojena lukem jako Diana, vyzbrojena inteligencí a opravdovostí jako Minerva (…) unikla nástrahám zvířat a lidí, mnohokrát přitom riskovala svůj život a čest.“ Chválil ji také za nespočet rostlin, které nasbírala, herbáře, které vytvořila, sbírky hmyzu a mušlí, které sestavila. Na její počest pak vědec pojmenoval jednu z rostlin kvetoucích na Madagaskaru jako Baretia bonnafidia.

Velitel Bougainville se naštěstí nemusel vracet do Francie se ženou na palubě. Commerson a Jeanne totiž setrvali na Mauriciu, kam loď dorazila v roce 1769, další tři roky. Odtud podnikali botanické expedice na nedaleké ostrovy Madagaskar a Réunion. Během pobytu shromáždili více než šest tisíc rostlinných vzorků a identifikovali řadu nových druhů. Mnoho exemplářů bylo převezeno do Francie a dodnes se nachází v muzejních sbírkách.

Když Commerson v únoru 1773 zemřel, zůstala Jeanne sama s omezenými finančními prostředky. Pracovala v tavernách v Port Luis, hlavním městě ostrova Mauricius. V květnu 1774 se provdala za francouzského poddůstojníka Jeana Dubernata. Na konci téhož roku se pak společně vrátili do Francie.

Nevíme přesně, který den a kde Jeanne vkročila zpět na půdu Francie. Byl to však okamžik, kdy se stala první ženou, která obeplula svět. Na základě intervence velitele Bougainvilla jí soudy prominuly porušení královského nařízení. Velitele výpravy posoudil její případ jako neškodný, protože podle něj bylo nepravděpodobné, že příkladu Jeanne bude následovat další žena.

Zbytek života strávila Jeanne v Saint-Aulaye v Dordogne. Rozhodně se nenudila, protože Commerson ji zavázal v závěti požadavkem, aby do roka uspořádala jeho archiv a přírodopisné sbírky. Za to jí odkázal 600 liver. Francouzský král jí později dokonce přiznal roční penzi.

Tak byla tato „femme extraordinaire“ (zvláštní žena), jak ji král nazval, pravděpodobně první ženou odměněnou za výzkumnou činnost. Po další staletí pak byla Jeanne zapomenuta. Teprve v roce 2012 po ní byla pojmenována popínavá rostlina Solanum baretiae a v roce 2018 pohoří na trpasličí planetě Pluto. A ještě k jejímu celoživotnímu partnerovi: Commerson své tělo poskytl k pitvě, což bylo ve Francii obvykle „vyhrazeno“ popraveným zločincům.