Článek
Od čeho jste v přípravě na roli legendárního stíhače Josefa Františka začal?
Kromě toho, že jsem si asi desetkrát přečetl scénář režiséra Ondřeje Veverky, mi pomohla kniha Jiřího Rajlicha Pokus o pravdivý příběh československého pilota.
Josef František byl vlastně váš vrstevník. Bylo něco, co jste na něm nechápal?
Vnitřně jsem mu naprosto rozuměl. Měl rozporuplný temperament. Byl nesmírně talentovaný, odvážný a kompetentní. Zároveň byl plný vnitřního neklidu a měl problém s autoritami. Jako herci se mi líbilo, že se v něm tyhle dvě linky protínají. Překvapilo mě třeba, že přes jeho odpor k autoritám se dochovala vzpomínka na to, že když mu jednou kvůli porušení disciplíny hrozilo, že ho vyhodí z letecké školy, klekl si na kolena a žadonil, aby to nedělali. Ukazuje to, co pro něj létání znamenalo.
Jaký máte vztah k autoritám vy?
Jsem dost disciplinovaný. Od malička jsem hodně sportoval a je to ve mně zakořeněné. Do sedmnácti jsem hrál fotbal za Slavoj Vyšehrad. Svět fotbalu se mi ale přestal líbit a začal jsem s bojovými uměními, hlavně thaiboxem. Tam se bez problému podřizuju pravidlům. Kdyby se mě ale někdo snažil ovládat proti mé vůli, jsem tvrdohlavý a prásknu dveřmi. Nedovedu si třeba představit, že by na mě při zkoušení řval režisér.
Domníváte se, že by se ve vaší generaci, o níž panuje představa, že je zhýčkaná a ufňukaná, našli tak odvážní jedinci jako ti, kteří riskantně uprchli z protektorátu a nasazovali životy ve válečných bitvách?
Určitě ano. Lidé se podle mě moc nemění. I když žijeme v relativním míru a komfortu, jsem přesvědčený, že ve spoustě mých vrstevníků by se něco probudilo a šli by svou zem bránit. Včetně těch, kteří by to od sebe ani nečekali.
Kdo Osamělého vlka viděl, toho napadne otázka, zda jste se musel naučit pilotovat letadlo.
Nemusel, ale dostal jsem díky našemu producentovi Víťovi Jandákovi možnost projít něčím, co by se dalo nazvat letecký rychlokurz. S leteckým válečným veteránem z Afghánistánu Alešem Houdkem a třemi mými filmovými parťáky jsme se proletěli v letounu Bristell.
Vysvětlil nám, co se při letu děje, na chvíli nám dokonce dovolil si řízení vyzkoušet. Mohli jsme tak cítit, jak letadlo reaguje, jak ho ovlivňuje vítr. Hodně nám to pomohlo, když jsme točili na zemi v kokpitu historických letadel. Věděli jsme, jak v nich sedět a ovládat je.
Setkání s válečným veteránem bylo důležité i v tom, že jsme nacítili energii člověka, který válečný konflikt skutečně zažil.
Jako Josef František slavil úspěchy nejen v leteckých soubojích, ale i při dobývání ženských srdcí.
Jak se v hangáru točily letecké bitvy, které na skromné možnosti, jaké asi tvůrci měli, vypadají impozantně?
Hlavně musím říct, že lidé, kteří se na tom podíleli, to dělali srdcem. Ondřej Veverka to měl perfektně připravené. Seděli jsme v letadle, za námi blue screen (pozadí, které pak počítač nahradí 3D scénou), Ondřej nám řekl, jakou sekvenci budeme točit, na modelu letadla ukázal, jak se letadla budou pohybovat, a vysílačkou to ještě upřesňoval: Vlevo vidíš letadlo, teď vystřelíš…
Od neherců jsem se naučil víc se uvolnit a v některých situacích reagovat jinak, než se čeká
V Osamělém vlkovi jste měl možnost uplatnit své jazykové schopnosti.
Anglický part jsem měl poměrně jednoduchý, byla to vlastně jedna hospodská a jedna postelová scéna. V Anglii jsem vystudoval, takže jsem se spíš musel soustředit na to, abych měl výrazný český přízvuk. Daleko víc jsem tam mluvil polsky, hlavně s Piotrem Trojanem, který hrál mého velitele. Nemusel jsem z toho být nijak nervózní, protože jsem nehrál Poláka, ale někoho, pro koho není polština mateřská řeč. Piotr byl skvělý, silný herecký partner, scény s ním patří k mým nejoblíbenějším.
Postava Josefa Františka není jedinou hlavní rolí, ve které vás diváci uvidí. Sešlo se vám jich teď víc.
Jak už to v herecké profesi bývá, projekty, na kterých v průběhu doby děláte, vycházejí naráz. Na Nově brzy půjde desetidílný Oddíl B, na Slovensku měl premiéru debut absolventa DAMU Pavola Hirjaka Posledná sezóna, kde mám taky hlavní roli. Na jaře se chystá do vysílání šestidílný mysteriózní thriller Zmizení Sáry Lindertové v režii Matěje Chlupáčka (Canal+). Hraju tam přítele zmizelé Sáry. Podílel jsem se i na seriálu Táta režiséra Michala Samira (Prima).