Čelila šikaně, kvůli úzkostem nevycházela ven. Adrianu zachránil až asistenční pes

Společně chodí nejenom do školy, ale také třeba do obchodu, kina či na akce, kde je větší množství lidí. Přitom ještě loni se Adriana vyhýbala přeplněným místům a nákupy pro ni znamenaly noční můru. „Peggy mi pomáhá překonávat stres, absolvovat náročné dny ve škole i každodenní aktivity. Jsem si jistější při cestování veřejnou dopravou, v rušných prostředích nebo chvílích, kdy mi není dobře,“ popisuje studentka. Redakce zná celé její jméno, ale s ohledem na citlivost případu ho neuvádí.

Dříve se cítila přetížená a osamocená, často se u ní objevovaly úzkosti. Každý den byl nepředvídatelný. Ač měla podporu rodiny a přátel, ne vždy to stačilo.

Na Adrianě se totiž výrazně podepsala šikana, se kterou se setkala na základní a později také střední škole. „Spolužáci si začali všímat, že jsem jiná, tichá, pro někoho možná divná. Nechtěli mě brát mezi sebe. Pak stačilo udělat nejmenší chybu a bylo zle,“ vzpomíná.

Denně čelila fyzickým i psychickým útokům. „Chodily mi zprávy, ve kterých mi ostatní přáli smrt, nemoc,“ pokračuje dívka. Domů pak obvykle přicházela s brekem.

Nějakou dobu se snažila spolužákům zavděčit. Chtěla totiž do kolektivu zapadnout. „Třeba jsem jim kupovala sladkosti jako omluvu a prosila je o odpuštění i za věci, za které jsem vůbec nemohla,“ zmiňuje.

Nakonec si odnesla obrovské trauma, s nímž se dodnes vyrovnává. Připouští, že je pro ni stále těžké se někomu svěřit, sblížit se a důvěřovat. „Mám strach, že se to zase bude opakovat,“ přiznává.

Loni napadlo její matku, že Adrianě pořídí asistenčního psa. „Jsem mamce nesmírně vděčná, protože Peggy mi opravdu změnila život,“ zdůrazňuje.

Doplňuje, že se zlepšil její psychický i fyzický stav. Se čtyřnohou kamarádkou pravidelně vyráží na procházky, což jí pomáhá udržovat potřebný režim. Také jí dává pocit bezpečí a velké opory. „Když mám těžší den, dokáže mě uklidnit. Lehne si ke mně nebo mě jemně postrčí čumákem,“ nastiňuje.

Adriana říká, že mezi nimi vzniklo zvláštní těžko popsatelné pouto. Peggy naprosto důvěřuje a je velmi vděčná i obecně prospěšné společnosti Pomocné tlapky, jež fenku vycvičily. „Je úžasné, kolik života a naděje mi přinášejí,“ uzavírá.

Radostí s ní sdílí Hana Pirnerová, zakladatelka a ředitelka Pomocných tlapek, které sídlí ve Starém Plzenci nedaleko západočeské metropole. „Je to zadostiučinění, že naše práce má smysl,“ uvádí. V posledních letech eviduje zájem o psí asistenty právě pro lidi s duševním onemocněním, což se dříve nestávalo.

Výcvik retrívrů je vždy šitý na míru. Štěně se nejdříve dostává do adoptivní rodiny. „Dobrovolník ho naučí základním věcem. Cestují spolu dopravními prostředky, chodí k zubaři, k holiči, na nákup a podobně,“ nastiňuje.

Jednou za tři měsíce nastává přezkoušení, po roce čekají psa povahované a zdravotní testy. Pak přichází na řadu speciální výcvik, jenž trvá zhruba deset měsíců. „Po celou dobu žije v domácnosti s trenérem a připravuje se na svou budoucí roli,“ dodává.

Klient s psychickým onemocněním zase musí absolvovat pohovor s odborníky a trenéry. „Podmínkou je, aby nežil sám nebo mu někdo kryl záda. Chráníme tím jeho i pejska,“ vysvětluje Pirnerová.

Potvrzuje, že u osob s duševními problémy je nutné postupovat velmi citlivě a individuálně. Je zásadní zjistit, co přesně potřebují. „Máme tady třeba kluka se sociálními fóbiemi a panickými atakami. Nebyl schopen komunikovat s okolím. Ale nakonec zvládl maturitu a teď studuje na vysoké,“ porovnává.

Klient dostává čtyřnohého asistenta zdarma, a to díky sponzorským darům. S Pomocnými tlapkami je v pravidelném kontaktu. Jednou za dva roky absolvuje rekondiční zkoušku. „Ověříme si, jestli psa zvládá, jak vykonává speciální úkoly. Veterinář posoudí, zda není zvíře zanedbané nebo překrmené,“ vyjmenovává Pirnerová.

Obecně prospěšná společnost funguje už 25 let. Původně se věnovala pouze osobám se zdravotním postižením a canisterapii. Postupně své služby rozšířila pro nevidomé, slabozraké, osoby s kombinovaným postižením či už zmíněné lidi s duševním onemocněním. „Těch bude s ohledem na situaci ve společnosti myslím přibývat,“ přepokládá.