Od vyučení pracuje na šachtě, řídí velkostroj. Kvůli propouštění musí zaměstnání změnit

O nedobrovolném odchodu z vysněné práce se dozvěděl nedávno. „Bylo to těžké přijmout. Ale jak říkával můj děda: Hlavně se z toho nepodělat,“ usmál se hořce.

Na šachtě pracovala v minulosti celá jeho rodina: děda, babička, otec i matka. „Takže jsem k tomu odmala tíhl a když jsem povyrostl, řekl jsem si, že budu také havíř. Vyučil jsem se pro šachtu jako instalatér a nastoupil jsem v dole Šmeral,“ popsal rodák z Mostu.

Začínal jako obsluha přesypu na velkostroji, pak pracoval na dalších pozicích. „V roce 2000 jsem přešel do lomu ČSA, kde jsem začínal jako pomocník a později řidič pásového zakladače. Potom jsem přešel na bagr jako zámečník, následně jsem dělal zástupce bagráka a pak jsem se stal bagrákem,“ popsal slangově své aktuální pracovní místo.

O tom, že usedne v kabině velkorypadla, které bude nejrůznějšími páčkami ovládat, snil prý od vyučení. „Je to taková velká hračka. Chlapi, jak stárnou, tak potřebují větší a dražší hračky a myslím, že těžební stroj je dostatečně drahá hračka,“ poznamenal Helt.

Sedět během šichty dvanáct hodin v kabině stroje a pozorovat rubání uhlí, není prý taková nuda, jak by se laikovi mohlo na první pohled zdát. „Těžba má svá pravidla. Musíte to uhlí vyhrabat správně, aby mělo požadovanou kvalitu. Každá práce má svoje plusy a minusy. Tahle není výjimkou.“

Že se v lomu ČSA přestane uhlí výhledově těžit, věděl dlouho dopředu. Náhlé ukončení těžby ho ale zaskočilo. „Počítal jsem s tím, že až tady dotěžíme, přestoupím do dolu Vršany a pak už půjdu do důchodu. Že budu muset skončit tak rychle, téměř ze dne na den, to jsem vůbec nečekal. Musel jsem se s tím ale smířit a najít si novou práci,“ konstatoval.

To se mu podařilo poměrně rychle, nově bude pracovat v autodopravě. „Měl jsem štěstí. Vedle této práce jsem měl ještě brigádu. Ta se nyní stane mým hlavním zaměstnáním,“ poznamenal.

Více prozradit nechtěl, aby to prý nezakřikl. Do nového zaměstnání by měl nastoupit 1. června. „Ještě je ale ve hře varianta, že si udělám tři měsíce prázdnin a začal bych až 1. září. Možná to bude lepší, když už jsem celý dosavadní život takhle makal, tak se odměním delším volnem,“ plánoval.

Peníze za odstupné, které firma zaměstnancům vyplatí do výše až osmi měsíčních platů, prý nebude doma syslit na hromadu. „Určitě bude nějaká dovolená, něco dám dětem a zbytek s manželkou do poslední koruny utratíme,“ zdůraznil dvojnásobný otec.

Po šichtě se prý rád odreaguje při sportovní střelbě ze zbraně, je členem střeleckého klubu v Mostě. Občas také zajde na ryby. „Koníčků je dost, času málo,“ sdělil.

V poslední květnový den nastoupí na poslední směnu na šachtě. „Pak už nic nebude,“ podotkl zklamaně. S letitými spolupracovníky se ale bude dál shledávat. „Jednou za čas určitě zajdeme pokecat,“ ujistil.