Hlavní obsah

Nevadí, že je latina mrtvý jazyk. Baví mě a určitě ji využiju, říká oceněná středoškolačka

3:38
3:38

Poslechněte si tento článek

Frýdek-Místek/Ostrava

Když se chtěla před pár lety začít Terezie Jalůvková (16) učit latinsky, řekli jí, že je na to brzy. Dnes už má studentka Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku za sebou zhruba dva roky dobrovolné výuky tohoto románského jazyka a plánuje, jak jej v budoucnu využije při studiu.

Foto: Pavel Karban, Novinky

Studentka Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku Terezie Jalůvková

Článek

Latinu zaregistrovala studentka čtvrtého ročníku šestiletého gymnázia hned při nástupu na školu. „Bylo mi ale řečeno, že je to pro starší studenty. Tak jsem si musela počkat, než jsem se mohla nepovinné výuky zúčastnit. Teď každý čtvrtek vstávám do školy na sedmou, abych si mohla jít překládat z latiny,“ směje se dívka, které stačily dva roky na to, aby zvítězila mezi středoškolskými latiníky v překladatelské soutěži Filozofické fakulty Ostravské univerzity.

To, že je latina tzv. mrtvým jazykem, jí nevadí. „Na jednu stranu je špatné, že nejsou v podstatě žádní lidé, se kterými můžu mluvit latinsky. Na druhou je za mě super, že i tak přetrvává,“ míní studentka, kterou zajímá období starověkého Říma.

Na soutěži překladatelů se Jalůvková popasovala nejlépe s překladem z Odyssey. „Bylo to těžší než to, co děláme ve škole, ale bavilo mě to, protože jsem vlastně poprvé dělala nějaký takový delší text,“ popisuje s tím, že když text překládala, zjistila, kolik věcí z latiny ještě neumí.

KVÍZ: Jak dobře znáte oblíbená latinská přísloví a rčení?

Móda a kosmetika

„Ale proto je latina právě zajímavá, že se většinou ty věci dohledávají na místě a často se pracuje se slovníkem. Důležité je ale vědět, jaké jsou vazby mezi slovy a jak to funguje,“ prozrazuje středoškolačka, která kromě latiny studuje také angličtinu, ruštinu a ve volném čase se věnuje ještě španělštině a velštině. „Přijde mi super umět mluvit různými jazyky a umět popsat různé věci jinými způsoby,“ vysvětluje zálibu v jazycích.

Který z nich v budoucnu nejvíce využije, si nyní netroufá odhadnout. Počítá ale s tím, že latinu bude potřebovat určitě, protože chce další studium směřovat k historii nebo archeologii.

Co na to řeknou doma, neví. Možná budou reagovat stejně, jako když jim oznámila, že se bude učit latinsky. „Byli z toho takoví zaskočení. Říkali aha, ptali se proč a k čemu mi to bude. Já jim tehdy odpověděla, že to třeba bude sranda. A je to sranda,“ potvrzuje dívka, která ve 20. ročníku překladatelské soutěže Den s překladem zabodovala i s překladem v ruštině, se kterým získala pomyslný bronz.

Ostravští studenti se učí zachraňovat životy ve virtuální cvičné nemocnici

Věda a školy

Celkem zaslali studenti ze 74 středních a vysokých škol do celostátního překladatelského klání 233 prací v sedmi jazycích. Kromě latiny také z angličtiny, němčiny, španělštiny, francouzštiny, ruštiny a polštiny.

Podle rektora Ostravské univerzity Petra Kopeckého nemůže být správný překlad jen mechanickým převedením textu z jednoho jazyka do druhého. Překladatel totiž musí znát i kontext kultury, ve které se děj odehrává.

„Dobrý překladatel musí také perfektně ovládat svůj mateřský jazyk. Na překladu se totiž pozná, jak moc člověk umí pracovat s češtinou. Doslovný překlad je špatný překlad, protože když na překladu na první pohled vidíte, že jde o překlad, tak je to špatně,“ doplňuje rektora Jan Slíva z katedry latinského jazyka a kultury.

Moravskoslezské univerzity lákají zájemce na nové studijní programy

Věda a školy

Výběr článků

Načítám