Na endiaron v cestovní lékárničce zapomeňte, doma můžete nechat i slivovici

Pojem infekce se sice může zdát na první pohled jako jasný, přesto dochází jak u laiků, tak u odborné veřejnosti k nesprávnému označení toho, co je to infekce.

„Je to nějaká interakce, kdy dochází k tomu, že hostitelský organismus napadne nějaký drobnější organismus, ať už je to bakterie, prvok, nebo virus. Je to proces, kdy dochází k interakci toho malého organismu s tím velkým a zároveň ten malý organismus poškozuje lidské tělo, případně reakce těla na organismus může poškozovat samotného pacienta,“ vysvětlil Trojánek.

Infekčních onemocnění je celá řada. Většinu běžné populace pravděpodobně potkaly na podzim respirační infekce, neméně časté jsou ale také infekce kůže, v létě také salmonelóza.

„Když se podíváme na to, co jsou zdravotní obtíže cestovatelů, úplně nejčastější jsou to trávicí obtíže. To znamená obyčejné cestovatelské průjmy. Já říkám obyčejné, ale někdy dokážou být hodně zajímavé a pacienta potrápit,“ říká přednosta.

Průjem může být zrádnou diagnózou, protože se jedná o symptom. To znamená, že může předcházet závažnějšímu stavu. Existuje několik znaků, jak rozeznat „běžný“ cestovatelský průjem od závažnějšího. Především pokud je doprovázen horečkou, zimnicí a krví. Pokud se stav v řádu několika dnů nelepší, měli bychom vyhledat lékaře, a to také v případě, že zvracíme a máme intenzivní bolesti břicha.

Cestovatelé mohou zkoušet jako prevenci proti různým neduhům tzv. babské rady. Jejich účinnost ale není prokázaná.

„Kolem cestovatelského průjmu panuje hodně mýtů. Úplně ten nejtradičnější je, že prevence je alkohol na dovolené. Tak ten nefunguje. Když vidíme, co dostanou čeští pacienti za místní léky v Egyptě, tak je pravda, že by se člověk snad i divil, kdyby to nefungovalo. To je kombinace antibiotika a střevního dezinficiens. Žádný specifický super lék to není. Jsou to léky, které bychom dokázali nakombinovat i tady v naší české lékárně,“ doplňuje Trojánek.

Právě užívání střevních dezinficiens bychom se podle přednosty měli spíše vyvarovat, neboť mohou ovlivnit střevní mikroflóru a mohou vést k chronickým obtížím.

„Mám velký problém s tím, když vidím reklamu, že lék na průjem je endiaron. To je takové oblíbené téma. Endiaron patří do skupiny střevních dezinficiens. Patří tam i některé další preparáty a tam si opravdu myslíme a máme na to relativně silná doporučení, že to jsou léky, které bychom spíše používat neměli,“ říká přednosta s tím, že používat lze například živočišné uhlí.

V destinacích na severu Afriky a v oblastech Středozemního moře je potřeba být vybaven proti komárům, kteří mohou přenášet nebezpečné infekce. Nejúčinnější je používat repelent.

V Egyptě, Turecku a v Tunisku se zase může vyskytovat vzteklina, která tam není vymýcena. Kočky a psi pravděpodobně nejsou proti vzteklině očkováni, a tak je lepší vyvarovat se jejich hlazení i blízko hotelového komplexu.

Důležité je být si vědom rizik, které cestování do určitých destinací přináší. Je potřeba nepodcenit zdravotní obtíže, které mohou nastat. „Zejména horečka během pobytu v tropech je pro nás takový velký strašák právě proto, že to může být malárie nebo i některé jiné z tropických infekcí,“ dodává Trojánek.

Pokud po návratu z rizikových oblastí cestovatelé pociťují zdravotní potíže, měli by se obrátit na specializovaná pracoviště, jako je například klinika infekčních nemocí a cestovní medicíny v Motole. Ta také zřídila takzvanou horkou linku jako první pomoc právě pro tyto postižené cestovatele, telefonní číslo je 724 967 016.

Více o tom, jaké léky bychom měli užívat, pokud máme průjem, co je to horečka papatači a dengue a proti jakým nemocem je vhodné se očkovat, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku.