Možná nevíte, že ji máte. Žloutenka typu C se může projevit až po 30 letech

Hepatitida neboli lidově řečeno žloutenka je zánět jater, který může být akutní nebo chronické povahy. Pravděpodobně jste v dětství slyšeli o hepatitidě A, které se přezdívá nemoc špinavých rukou, protože se přenáší kontaminovanými potravinami nebo vodou.

Jedná se o infekční onemocnění. „Známá byla epidemie v roce 1977 v ČR z polských jahod. Je to onemocnění, které se může šířit také v případě povodňové situace,“ řekl v úvodu podcastu přednosta Petr Urbánek.

Hepatitida A se vyskytuje v místech s nízkým hygienickým standardem a v ČR počet nakažených každý rok klesá. Přesto bychom si měli dávat pozor například při cestování do exotických zemí, kdy se před cestou doporučuje nechat se očkovat.

Hepatitida B se přenáší krví a až u 10 procent pacientů se může onemocnění stát chronickým a skončit cirhózou jater. V ČR ale počty případů s hepatitidou B rapidně klesají, především díky zavedení očkování od roku 1989.

Každý rok onemocní žloutenkou typu C 1300 nových pacientů. Její záludnost spočívá především v tom, že je bezpříznaková. „Bezpříznakovost na počátku je velmi kritický moment, protože na rozdíl od infarktu nepřivede pacienta hned nebo v časných stadiích k lékaři. Pacienti o tom, že jsou infikováni, dlouhou dobu vůbec nemusí vědět. Infekce je velmi pomalá. Množství vaziva v játrech postupně narůstá. Až po dvaceti třiceti letech pak může dojít ke vzniku jaterní cirhózy,“ vysvětluje Urbánek.

Pokud se nějaké příznaky objeví, často se jedná o nechutenství, nevolnost a neurčité žaludeční potíže. Postižení jater se může vyvinout až u 30 procent pacientů s chronickým onemocněním žloutenky typu C.

Přenáší se podobně jako hepatitida B, tedy krví. Nakazit se lze z kontaminovaných injekčních jehel narkomanů, ale i při manikúře, tetování, piercingu nebo akupunktuře.

I když chodíte na preventivní prohlídky, existuje malá šance, že praktický lékař nebo jiný odborník pozná, že máte hepatitidu C. „Pokud nemáte udělané jedno specifické vyšetření protilátek proti viru hepatitidy C, tak vám nikdo nepotvrdí, že nemáte virovou hepatitidu C,“ upozorňuje přednosta.

Hepatitida C není onemocnění, které by se týkalo pouze rizikových uživatelů drog. Právě tato stigmatizace často brání pacientům nechat se anonymně testovat v tzv. kontaktních centrech. Protože zatím neexistuje vakcína, je včasná diagnostika naprosto klíčová pro další léčbu. Hepatitida C se léčí antivirotiky a dnes dokážeme vyléčit více než 90 procent pacientů.

„U céčka se dneska rozlišuje populace na dvě skupiny - vysoce riziková a nízce riziková. První z nich je část populace žijící rizikovým způsobem života. To jsou osoby, které mají život spojený s užíváním drog. Může to být i šňupání kokainu. U nízko rizikové populace lidé nemají reinfekce, protože se nechovají rizikově. Problémem je, že je to choroba vzácná, která nemá příznaky, a tudíž je problém ji u osoby z nízko rizikové populace odhalit,“ dodává Urbánek.

Více o tom, kolik korun stojí léčba jednoho pacienta s hepatitidou, proč byly rizikové krevní transfuze, které probíhaly do roku 1992 a jak se hepatitida C léčí, se dozvíte v dnešní epizodě, kterou si můžete přehrát v úvodu článku nebo podcastových aplikacích.