Článek
Módní designér Martin Kohout opět balancuje na hraně mezi uměním a designem. Podobně jako u předchozích modelů přišla inspirace ze světa umění, tentokrát se jí stal film Piano od režisérky Jane Campionové a jeho hlavní postava Ada.
Do kolekce se tak promítá vnitřní boj hrdinky, divoká novozélandská příroda i prvky viktoriánského stylu. Designér ji poprvé představil na přehlídce 15. května v Ateliéru Strahov v Praze.
„Inspiroval mne především Ady vnitřní boj. Vnímám ho jako symbol, do kterého se promítají nálady a napětí, které rozpoznávám ve společnosti. Jde o moji nejtemnější kolekci, ať už příběhem Ady, či barevnou paletou,“ vysvětluje designér.
O Martinu Kohoutovi
Martin Kohout se během pár let zařadil mezi známá jména české módní scény. Samouk, který je absolventem střední školy zaměřené na fotografii a film, na sebe upozornil opulentními snovými róbami.
Ty se staly oblíbenou volbou hereček a dalších umělkyň na červený koberec společenských akcí. Nadšení pro kinematografii a také její hlubokou znalost designér nezapře. Inspirace pro jednotlivé kolekce přichází právě ze světa filmu či výtvarného umění a je spojující linkou tvorby Martina Kohouta – např. kolekce Orlando (2019), Alenka v říši divů (2022), Frida (2023) či film Piano a jeho hlavní postava Ada (2023).
Designér má za sebou účast na Designbloku i na pražském fashion weeku, kde hned napoprvé vyhrál soutěž Van Graaf Junior Talent. V letech 2020 a 2023 byl mezi nominovanými na ocenění Czech Grand Design v kategorii Módní designér.
V posledních letech Martin Kohout představuje střídavě výtvarně pojaté kolekce sofistikovaných rób a tzv. capsule kolekce, které jsou vhodné i na běžné nošení a jsou cenově dostupnější. Stal se také vyhledávaným lokálním tvůrcem svatebních šatů.
Celkem 23 looků tvořících kolekci pracuje s proměnou hlavní hrdinky a zachycují její průběh. Šaty jsou variacemi viktoriánského stylu, pracují s korzety a krinolínami, využívají materiály, jako je hedvábí, krajka a tyl, které odkazují na určitou apollonskou čistotu a klid. Zároveň připomínají strohost a uzavřenost. Skrze další nevšední materiály jako například silikon či plisované látky interpretuje Martin Kohout divokost a nepředvídatelnost novozélandské krajiny.
Nechybí jeho charakteristický rukopis – velkorysý objem a hra se siluetou, které doplňují nové prvky, jako jsou výrazné mašle, dekonstruované korzety či aplikace květin potřených silikonem.
V barevné paletě převládá černá barva doplněná zelenou, fuchsiovou, pudrovou či slonovinovou.