Snubní prsteny nemusí být jen nudné kroužky. Trendem se stávají rytiny přírodních motivů

Každý chce mít něco extra, něco, co nemá nikdo jiný. Odborníci se shodují, že trendem je individualita, při níž se nekladou meze zákazníkově fantazii.

Zlatníci dokáží ve špercích vystihnout nejen jedinečnost toho daného člověka, ale i vztah daného páru.

„Jakmile najdeme se zákazníkem shodu v tom, co se mu líbí, jestli to pasuje třeba k zásnubnímu prstenu, který chce žena nosit na stejném prstu jako snubní prsten, tak pak hledáme tu individuální variantu, což může být otisk prstu nebo třeba i vlastnoruční podpis,“ vysvětluje zlatník Milan Ulbrych s tím, že mnoho párů se nyní přiklání k designu rostlinných motivů, k přírodě.

„Už jsme vyráběli prstýnky s vyobrazenými horami, květinovými motivy, ale také prstýnky na míru, které imitovaly kůru konkrétního stromu,“ říká zlatník.

Co se týká barvy kamenů ve snubních prstenech, tak samozřejmě diamanty ani brilianty nikdy neomrzí. Velmi často ale budoucí manželé volí variantu jiných barevných kovů, nejčastěji pak modrých safírů.

„Dělali jsme už také prsteny se zelenými kameny a vypadaly nádherně,“ říká Ulbrych.

Co se týká kovů, vždy je doporučováno nechat vyrábět prsteny ze zlata, ať už bílého, růžového či žlutého.

Na materiálu snubních prstenů opravdu záleží. Ty nejkvalitnější jsou vyrobené z tradičního zlata, případně platiny. Jakékoliv levnější materiály, jako jsou chirurgická ocel nebo stříbro, se nepyšní zrovna dobrými vlastnostmi a po pár letech, ne-li měsících nošení to na sobě dají znát. Pokud se vám například snubní prsteny z chirurgické oceli poškodí, nedají se už opravit.

„Stříbro je měkké a nemusí vydržet celý život. Alternativní kovy, jako je ocel a podobně, nedoporučuji. Nejdou zvětšovat, zmenšovat a je tam i určité zdravotní riziko. Při úrazu je ocelový prsten problém z prstu sundat,“ varuje zlatník.