Článek
Uniformy inspirované montérkami pro český pavilon na světové výstavě Expo 2025 představil návrhář Jan Černý minulý týden a rozporuplné reakce na sebe v diskusích nenechaly opět dlouho čekat. Není se však čemu divit, stejnou kontroverzi totiž vyvolala u veřejnosti už jeho nástupová olympijská kolekce v Paříži minulého roku. Nejvíce diskutované jsou nyní genderově neutrální střihy, které jsou univerzální pro ženy i muže.
Podobnost čistě náhodná?
Kolekci podobného střihu i detailů navrhl pro zaměstnance pavilonu Evropské unie také slovenský student prvního ročníku navazujícího magisterského studia na Fakultě multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Tomáš Maliňak. Jeho návrh musel splnit nejen estetické, ale i funkční a udržitelné aspekty a reprezentovat jednotu, hrdost a inovativní přístup EU. Zvítězil mezi desítkami mladých talentů.
Soutěž organizovala Evropská unie a na pomoc si vzala uznávaného japonského návrháře Kunihika Morinaga, který ocenil Maliňakův koncept: „Líbí se mi propojení tradice a technologie, unisex prvky a důraz na rozmanitost. Využití 3D pletacích technik a zakázkového šití znamenají skvělou inovaci.“
Pro Tomáše Maliňaka to přitom byla první zahraniční zkušenost, při které navíc musel vycházet ze zadání Evropské unie. „Uniforma pro EU reflektuje principy Nového evropského Bauhausu (New European Bauhaus), které byly podmínkou soutěže. Zdůrazňují potřebu tvořit krásný, udržitelný a inkluzivní design, kde jsou siluety genderově neutrální, přizpůsobitelné na různé typy postav. Je zajímavé, že jsme s Janem Černým ve svých kolekcích došli k podobnému výsledku, přestože máme odlišný přístup k designu. Je to podle mě dáno trendy a přístupem v Evropě,“ vysvětluje pro čtenáře Novinek mladý designér Tomáš Maliňak, který je mimochodem absolventem bakalářského oboru Design oděvu na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně stejně jako Černý a tvoří pod značkou Toom.design.
I on vtiskl do kolekce pro pavilon EU český odkaz, který však na první pohled není tolik patrný jako velký nápis Czechia na svršcích Černého. „Použil jsem brokát od české firmy Hedva, na němž je na míru tkaný modrožlutý vzor, který odkazuje k Evropské unii,“ pokračuje návrhář, jehož práci můžete letos vidět také v rámci jarního pražského Mercedes-Benz fashion weeku mezi finalisty druhého ročníku soutěže Mattoni Young Fashion Stars.
Trefa do vkusu Japonců
Je víc než jasné, že návrháři Jan Černý se svou značkou Jan Société i Tomáš Maliňak se svými uniformami se nechtějí zalíbit jen Čechům, ale rovněž respektují japonskou kulturu a jednotný design pro celý svět. „Snažil jsem se navrhovat kolekci pro pavilon Evropské unie tak, aby se design líbil každé krajině v EU,“ doplňuje Maliňak. Jan Černý se zase snažil inspirovat japonským workwearem, což je v Japonsku, kde se Expo 2025 letos koná, velký pojem. Jde o módu vycházející z pracovních oděvů, která je v Japonsku velmi zakořeněná do kultury odívání.
A nejspíše se Japoncům trefil do vkusu, neboť i zaměstnanci japonského pavilonu obléknou unisexové uniformy volného střihu bez ohledu na věk nebo pohlaví. Navrhl je známý japonský designér Yuya Nakata a vycházel ze struktury kimona. Jejich výhodou je jejich flexibilita, která umožňuje obsluze pavilonu přizpůsobit si styl. Uniforma také využívá ekologické a udržitelné materiály, jako jsou polyesterová vlákna rostlinného původu a recyklovaná vlákna vyrobená z použitých plastových lahví. Po Expu je naplánováno, že se uniformy recyklují dál na další produkty.
Jak to vidí stylisté a návrháři?
Zdá se tedy, že mladí designéři jdou nejen s dobou, ale i v souladu s jistým společenským posláním, které vyzývá k větší otevřenosti, rovnosti a udržitelnosti v módním průmyslu. Ať už si jejich kolekce oblíbíte pro jejich pohodlí, estetiku, filozofii, nebo je zavrhnete, je jasné, že se s podobnou módou budeme potkávat stále častěji nejen na světových výstavách, ale i v ulicích. Kdo má doma teenagera, tak jistě pochopí rychleji a podobné střihy mu nejsou cizí.
A jak hodnotí uniformy stylisté? „Kolekce Jana Černého mě opravdu nadchla svým nápadem. Ale je potřeba se na ni dívat v daném kontextu. Je tam spojitost japonské kultury a našich českých montérek, spousta skrytých detailů, které mají velký význam, jako například lipový list. A to, že je kolekce unisexová, je za mě v pořádku. Nyní se aktuálně nosí vše hodně volné i unisexově vyvážené,“ říká stylistka Petra Kasalová a dodává, že je nutné vyzdvihnout, že Expo se koná v Japonsku a ne v České republice a právě Japonsko je známé pro svůj minimalismus a oversized střihy.
S ní ovšem příliš nesouhlasí stylistka a koučka osobního stylu Irena Vokrojová. „Za mě je kolekce taková japonská nuda v Brně. Jde o jasný rukopis Honzy Černého a vlastně taková je jeho tvorba po celou dobu. Má štěstí, že se nyní potkala s japonskou kulturou. Takže mě ničím nepřekvapila, včetně prestižek,“ dodává Vokrojová.
Na názor jsme se zeptali také známého návrháře Osmanyho Laffity i stylisty a fashion bosse Filipa Vaňka. „Líbí se mi tento mladistvý asijský vzhled. Nevím, do jaké míry sice reprezentuje Českou republiku, ale je to zábavné a mladé. Pokud jde o unisexovou módu, není to můj šálek čaje, ale proč ne. Unisex je na výrobu snadný a levný, takže super,“ komentuje Laffita kolekci Černého.
A na první pohled tato kolekce nijak neuráží ani oko estéta Filipa Vaňka, podle něhož celkem dobře odpovídá mentalitě a pohledu na módu dané země, ve které bude prezentována. „Osobně mám bezpohlavní módu rád a sám si takové věci kupuji, často od japonských značek jako Kenzo či Sacai. Nelze si však nevšimnout podobnosti s kolekcí Tomáše Maliňaka a rovněž s japonskými normcore značkami. Rozhodně Honzova kolekce pro olympiádu vyvolávala více emocí, což je podle mě v módě důležité. Tato podobnost obou designérů, ať už záměrná, nebo náhodná, vyvolává otázku, zda neměl být osloven jiný designér, který by dokázal do uniforem vnést více originality a přivést tak širší veřejnost k hlubší diskusi,“ zamýšlí se Vaněk.
