Keramičtí psi ze středočeského Tloskova putují po světě

I jejich pouť můžou zájemci sledovat na sociálních sítích. Aby hafan neustrnul na jednom bodě, nabádá cedulka pověšená na krku každého. Anglicky a česky na ní stojí: Ahoj, vezmi mě na nějaké pěkné místo, vyfoť mě a nech pro ostatní. „K tomu jsme přidali ikonky sociálních sítí a hastag worldpeacedog, aby lidé věděli, jak s obrázky naložit,“ popisoval Novinkám ředitel sociálního zařízení Matěj Lipský. K mání jsou na e-shopu sociálního zařízení.

Výtvory z Tloskova se podle něj už dostaly na všechny kontinenty s výjimkou těch, které pokrývá led a sníh, tedy na Arktidu a Antarktidu. Po světě se momentálně pohybuje asi tři sta psů z hlíny. „Tři pobývají v Oceánii, což je úplně neskutečné. Máme je na Šalamounových ostrovech, ostrovech Tonga a Samoa,“ prozradil. Tím směrem zamířili díky kolegovi, který se vydal do Austrálie. Snímky na sociálních sítích ukazují, že se pohybují i po Kanadě mezi Indiány, přes léto je fotoaparáty zachytily v Kašmíru, Indii, na Srí Lance, Slovensku, Ukrajině, v Belgii.

Na koncerty je vozí kapely. Třeba Divokej Bill, Trautenberk, Mňága a Žďorp. „Většinou je má na starosti zvukař,“ hlásil Lipský, který se psem procestoval Finsko a Norsko. „Nakonec jsem ho nechal na jednom ostrově, kam je přístup jen z lodí, v mechu v lese,“ líčil a s úsměvem přiznal, že se ho po několika společných dnech nevzdával s lehkým srdcem. „Našel ho nějaký dobrodruh a vzal ho na Island a pak do Helsinek,“ má přehled o svém svěřenci.

Arteterapie je léčení prostřednictvím výtvarných aktivit. „Pointa není výrobek samotný, ale kontakt s hlínou nebo jiným materiálem, což lidem s postižením dává strašně moc,“ vysvětlil. Psi zároveň zviditelňují sociální služby, které nabízejí pomocnou ruku těm, kdo ji potřebují. „A veřejnosti říkáme, podívejte se na lokálního poskytovatele sociálních služeb, dělá zajímavé věci a zkuste ho podpořit,“ svěřil se Lipský.

Proč pes? „Dali jsme na webu hlasovat, co vlastně naši klienti chtějí a dokážou vyrobit. Ve finále ale žádné vyhodnocení nebylo, protože jeden klient se rozhodl, že už je rozhodnuto, a někdy před létem začal dělat psy,“ smál se. Jak budou vypadat, záleží na fantazii a umu každého tvůrce. „V tomhle případě obzvlášť platí pořekadlo každý pes, jiná ves,“ konstatoval Lipský, který chystá ještě interaktivní mapu, která zachytí pohyb zvířat.

Tloskovští vyzývají také ostatní sociální ústavy, aby se k jejich projektu připojily. Do výroby se tak už pustil Domov Sulická v Praze, který nabízí služby lidem s mentálním, případně kombinovaným postižením. „Já se psem týden coural po Šumavě. Člověk si k tomu zvířeti z hlíny vytvoří docela zajímavý vztah, který vyvrcholil na Boubíně, kde jsem ho nechával s lehkým dojetím. A prý to je zcela běžné,“ svěřil se Libor Šprysl za Domov Sulická.

Centrum sociálních služeb Tloskov provozuje denní stacionář, domov pro osoby se zdravotním postižením a chráněné bydlení. Nabízí odlehčovací služby, ranou péči a sociální pobytovou rehabilitaci . Poskytuje léčebnou preventivní péči a rehabilitace. „Léčíme všemi druhy umění, tancem, hudbou, máme vlastní rádio, hudební klub, divadlo,“ popisoval ředitel, který pochází z umělecké rodiny.

Maminka malířka, dědeček známý herec. „Oba mi říkali, jak je těžké v kumštu se prosadit. Nejdřív řemeslo, pak kumšt, nabádali mě. Já to spojil. Vystudoval jsem psychologii, zároveň jsem muzikant. Přes muzikoterapii jsem se dostal k tloskovské kapele lidí s mentálním postižením Kabrňáci, a když šel bývalý ředitel do důchodu, zúčastnil jsem se výběrového řízení, a vyhrál,“ líčí svoji cestu Lipský, který se těší na otevření Muzea minerálů v Tloskově. Od listopadu představí zajímavé kousky, které klienti sesbírali během geologické terapie.