Když mámy tančí: Kateřina Bartuněk Hrstková o ambicích ve StarDance i životě v USA

Kateřina strávila se svým manželem čtyři roky v Americe, kde vedli taneční studio, spolupracovali s významnými tanečníky a účastnili se prestižních soutěží. Přestože si plnili svůj profesní sen, rodičovství a extrémní pracovní nasazení je pomalu dostávaly na hranici vyčerpání.

Když Kateřina za oceánem porodila, chtěla se co nejdříve vrátit zpět k tanci. Dva měsíce se dostávala do předchozí kondice. Brzy nasadila svižné tempo i v rámci práce, a to jí společně s mateřskou rolí postupně ubíralo sil.

„Za dva roky od porodu syna jsme byli třikrát na večeři. V kině jsme nebyli vůbec,“ vzpomíná Kateřina na náročné období. Blížící se vyhoření a nedostatek času na rodinu je nakonec přiměly vrátit se do Česka. „Odjížděli jsme za pět minut dvanáct. Už bych to tam déle nezvládla,“ přiznává Kateřina v rozhovoru.

„Byla jsem vyčerpaná, fyzicky i psychicky. Po návratu domů jsem si až po dvou měsících uvědomila, že chci být víc než jen maminka zajišťující základní potřeby. Tehdy jsem se k malému v autosedačce přitočila a řekla mu: ‚Pojďme si spolu hrát,‘“ vypráví.

Život tanečníků je hektický ale i v Česku, zvlášť když oba partneři působí ve velké prestižní soutěži. Proto své působení ve StarDance manželé pečlivě zvažovali a bez příslibu pomoci od rodiny by pozvání odmítli.

„Se synem nám nyní naštěstí pomáhají rodiče a chůva, to by ale v Americe nebylo možné,“ říká a dodává, že největší výzvou je neustálé plánování, aby bylo zajištěné vše od jídla až po vyzvedávání pětiletého syna ze školky.

Roli mámy Kateřina popisuje jako transformační zážitek, který ji posouvá dál. „Mateřství je pro mě taková terapie. Učím se ovládat své emoce a být oporou pro svého syna,“ vysvětluje. Přiznává ale, že se ne vždy se jí podaří zůstat klidná. „Nejtěžší moment nastal před třemi lety, když syn málem vběhl pod auto.“

I když je život mámy tanečnice náročný, neměnila by. Lásku k tanci sdílí i se svým manželem, taktéž soutěžícím v letošním ročníku StarDance, do jehož finále má Kateřina jediné přání: „Chtěla bych oslovit lidi emocemi a předat jim skrze tanec sílu. Moc bych si přála zatančit si ve finále, máme na něj připravenou velmi silnou věc. To by bylo krásné. To by mi asi stačilo. Moct si tuhle věc, kterou mám v hlavě, zatancovat, by pro mě bylo vítězstvím.“

Co problesklo Kateřině hlavou, když její muž vypadl ze soutěže? A co, když ho vrátili zpátky? Kolik stojí chůva na Long Islandu? Jaká americká taneční soutěž Kateřinu učarovala? Jak moc mohou taneční páry mluvit do výběru kostýmů? A kde je syn, když jeho rodiče tančí s hvězdami? Pusťte si rozhovor v přehrávači a vše se dozvíte.