Když léto víc bere, než dává

Také vás v létě z postele nejčastěji vytáhne sluníčko a vy ani nepřemýšlíte, že byste si mohli dopřát ještě pár minut v peřinách? Bez dlouhého otálení vstanete, abyste využili den na maximum. Říkáte si, že čím dříve si splníte pracovní povinnosti, tím více času vám zbude na cvičení, ledové kafe s kamarádkou nebo třeba odpolední koupání s rodinou. Zkrátk, snažíte se, co to jde, abyste vytěžili z dlouhého letního dne čas do poslední vteřiny.

Důvodem naší energie na rozdávání je světlo, které nás podvědomě tlačí do aktivit a působí jako vzpruha. Proto si v létě ani příliš nelámeme hlavu s pozdějším usínáním.

„Nesmíme také zapomínat na podstatnou proměnnou, která zasahuje do našich spánkových vzorců, a to jsou sociální vlivy. V tomto období máme více příležitostí potkat se s přáteli, posedět večer u táboráku, sledovat noční oblohu,“ upozorňuje psycholožka a spánková specialistka Denisa Manková a vysvětluje: „Všechny tyto aktivity samozřejmě můžeme podnikat i během roku, ale v létě jsou intenzivnější. Máme totiž zafixováno, a i různé reklamy na to cílí, že léto je čas zábavy. A zábavu přece nemůžete zažívat, když spíte.“

Sluneční svit byl odjakživa přirovnáván k blahodárné medicíně, která s naším tělem i náladou dokáže dělat téměř zázraky. Svůj podíl na tom má například takzvaný sluneční vitamin D. Pokud se na dostatečně dlouhou dobu vystavíme UV paprskům, tělo je schopné si jej vytvořit. V těle pak ovlivňuje celou řadu pochodů. Největší vliv má na kosti, protože pomáhá vstřebávat vápník nezbytný pro jejich růst. UV záření navíc podporuje tvorbu oxidu dusnatého, který přispívá ke snižování krevního tlaku.

Mnohem zásadnější vliv má však světlo na naše cirkadiánní rytmy. Tedy geneticky podmíněné procesy, které se pravidelně opakují zhruba ve 24hodinovém intervalu.

„Představte si, že v našem mozku existují malá jádra, odborně se nazývají suprachiasmatická. A ta jsou našimi centrálními hodinami, které řídí celou řadu dějů v těle. Ať už se jedná o změny v tělesné teplotě, produkci různých hormonů nebo střídání spánku a bdění. Zkrátka mají na starosti, aby naše tělo hrálo sladěně jako symfonický orchestr popisuje Denisa Manková.

Ke správnému naladění tato jádra potřebují, aby byla v souladu s různými vlivy. „Zde na scénu přichází právě sluneční světlo, zejména jeho modrá a zelená část světelného spektra. To vysílá signály specializovaným buňkám našich očí, že je den nebo noc.“

Naše sítnice pak posílá informaci do mozku, zda má produkovat spánkový hormon melatonin, nebo naopak jeho tvorbu snižovat. Proto je důležité trávit přes den co nejvíce času venku na přirozeném světle a večer naopak přísun světla omezovat, aby se nám lépe usínalo a ráno tím pádem i lépe vstávalo. Ale protože je v létě delší dobu světlo, spíme kratší čas než během zimních měsíců, kdy je světla mnohem méně a náš organismus je proto ve větším útlumu.

I naše tolik vysněná letní dovolená bývá často doprovázena vyšší mírou stresu. Než se na ni totiž vydáme, snažíme se dohnat pracovní resty. Do toho zařizujeme nezbytnosti k cestě i k pobytu, balíme sobě a dětem, plánujeme program na každý volný den. Všechny síly upínáme k vytouženým pár dnům v roce, které si malujeme nejen zalité sluncem, ale především krásnými zážitky. Jenže střet s realitou mnohdy až tak idylický nebývá.

Když se pak naše očekávání nenaplní, vznikají problémy a nedorozumění. Ať už se to týká hotelového pokoje, který nemá výhled na moře, drahého výletu, na němž zmokneme, nebo každodenních hádek s nejbližšími, s nimiž se během roku spíše míjíme.

Velká zklamání přicházejí, pokud očekáváme, že si letní volno konečně užijeme spolu a vynahradíme si tak čas, kterého se nám kvůli každodenním povinnostem nedostává. „Pokud nejsme zvyklí být spolu 24 hodin denně a neužíváme si běžné chvíle, kdy si třeba jen povídáme, nebo nemáme společné koníčky, tak právě to může během dovolené vybublat na povrch. Už při plánování jednotlivých aktivit bychom si proto navzájem měli sdílet své představy a snažit se najít pro všechny přijatelný kompromis,“ dodává psycholožka Šárka Miková.

„I během společného volna se vyplatí myslet na naše individuální potřeby. Někomu možná vyhovuje, že je neustále obklopen lidmi, ale někdo naopak potřebuje čas, během nějž si odpočine od sociálních interakcí. Jsou-li například introverti zahlceni emocemi nebo vnějšími podněty, mohou být podráždění upozorňuje psycholožka.

Chybou během dovolené také bývá naše přehnaná honba za zážitky. Vždyť nemusíme mít nutně každý den rozplánovaný, abychom stihli výlet lodí, prohlídku botanické zahrady i ukázku místních tanců. „Na dovolené bychom si měli dovolit lelkovat, nechat náš mozek jen tak bloumat. Nebýt pod neustálým tlakem organizovaného programu a nesahat po mobilu v každé volné chvíli. Nezapomínejte na to, že především váš mozek si potřebuje odpočinout. Zahrnujte proto do svých plánů procházky v přírodě, při kterých budete koukat do zeleně. Někteří lidé zase potřebují, aby mohly jejich myšlenky volně plynout, zaměstnat své tělo - třeba při práci na zahradě nebo běhu po známé stezce, radí Šárka Miková.

Pozor také na přemíru sluníčka. Sice na nás má pozitivní účinky, nesmíme se mu však vystavovat nepřetržitě celý den ani v našich zeměpisných šířkách. „Čelit dlouhodobému světlu je pro tělo unavující, protože intenzivní sluneční žár je spojen s mnohem vyššími teplotami, které jsou pro náš organismus zatěžující. Určitě si vzpomenete na typické poobědové siesty z jižních zemí, které se historicky ustálily právě proto, aby byli lidé uchráněni před nejvíce intenzivním zářením, podotýká Denisa Manková.

Připomínka brzkého návratu do pracovního procesu nám na pohodové dovolenkové náladě také moc nepřidá a pak můžeme být nešťastní také z toho, že jsme si vůbec neodpočinuli, jak jsme plánovali. Podle Denisy Mankové bychom v tu chvíli měli zapracovat na tom, abychom se cítili odpočatí. Klíčem k tomu je kvalitní a dostatečně dlouhý spánek.

„Bez dobrého spánku nebude ve vašem životě fungovat prakticky nic. Nebudete efektivní, výkonní, energičtí, paměť na tom také nebude nejlépe. Budete i více náchylní k různým nemocem a už vůbec nebudete hubnout, přestože budete intenzivně cvičit a držet diety. Budete zároveň více náladoví vyjmenovává odbornice. Znovu proto připomíná, že navzdory létu či volnému režimu během dovolené bychom měli uléhat do postele i vstávat z ní každý den ve stejný čas.

„Dnešní doba je neuvěřitelně hektická. Neustále se něco mění, nonstop se na nás ze všech stran valí informace. Zpřítomnit se, vědomě relaxovat, to je dnes spíše vzácnost. Naučit se skloubit práci a duševní a fyzickou hygienu je dle mého ta správná cesta, jak si to vše užít. A hlavně jak vědomě a smysluplně prožívat každý den, vysvětluje psycholožka. Co začít tím, že konec prázdnin ať už na dovolené, nebo uprostřed pracovního týdne využijeme k častějšímu zastavení?