Inkontinence stolice jim roky znepříjemňovala životy. Pomohl speciální implantát

Jak tento zákrok probíhá, jsme s kamerou zjišťovali přímo na operačním sále a o svůj příběh se s námi také podělili dva pacienti.

Třiasedmdesátiletá Božena Růžičková je již od roku 2008 v důchodu. S manželem se po odchodu z práce přestěhovali na chalupu. „V životě jsem ale tak nedřela jako tam a zřejmě asi právě i ta těžká práce mi ‚pomohla‘ k mým problémům,“ prozradila.

Ty se u ní objevily kolem 65. roku života. „Šla jsem na záchod a zjistila, že jsem to nestihla ‚na velkou‘. Nejprve to bylo jednou za měsíc, pak to bylo třeba jednou za týden, poté i třeba dvakrát denně. Opravdu mě to velmi omezovalo,“ připomněla nepříjemné události.

I přes citlivost tématu se Božena nebála a vydala se problém řešit. „Moje praktická lékařka mě poslala na proktologii, tam si mysleli, že mám slabé svěrače. Docent Šlauf, ke kterému jsem byla vyslána, však zjistil, že je to tím, že nemám pocit naplněného střeva. Když tedy bylo plné, šlo to ven samo,“ upřesnila.

S výrazným omezením se však nakonec, jak sama říká, naučila žít. Přinášelo jí to ale obrovská omezení. „Nosila jsem několikero převlečení, vložky a bylo to velmi nepříjemné,“ svěřila se.

Mezitím začala řešit i inkontinenci moči, což se vyřešilo tabletkami, a její urolog ji upozornil na možnost řešení metodou sakrální neuromodulace. „Pan doktor Julius Örhalmi z Nemocnice Hořovice mě objednal na tento zákrok a za měsíc jsem šla,“ vysvětlila.

Podobný problém měl i padesátiletý Pavel Řeřicha. „V práci, když jsem tahal těžké věci, jsem začal cítit, že se mi neustále potí zadní část těla. To mi bylo divné. Sjel jsem do nemocnice, kde si mě hned nechali s tím, že mě budou operovat, že mám píštěl,“ svěřil se Novinkám. Perianální píštěl je patologické propojení konečníku či jiných orgánů s kůží v oblasti řitního otvoru.

Po první operaci se vrátil do práce, na kontrole se však zjistilo, že je nutné podstoupit další zákrok ohledně píštěle. Celkem absolvoval devět operací. „Když tohle vše skončilo, tak jsem začal mít problémy s vyprazdňováním. Vždy jsem seděl hodinu a půl na záchodě, a když jsem vstal, tak se mi chtělo znovu,“ vysvětlil.

Lékaři mu nabídli pomoc skrze stejný zákrok jako u paní Boženy, absolvoval ho letos v dubnu.

Pacienti z operačního sálu odjíždějí i s malou kapsičkou vytvořenou přímo na těle pod kůží. V podkoží mají implantovaný drobný přístroj, který je může zbavit inkontinence.

Do oblasti nad kostrčí se nejprve zavádí dvě jehly a hledá se ideální místo pro kontakt s nervem, který ovládá svěrač konečníku. K nervu se pak zavádí malá elektroda, tedy drátek, který posílá z malé krabičky umístěné pod kůží v horní části hýždí impulzy a dokáže tak řídit svěrač. Tento stimulátor vydrží nabitý pět i více let, nyní se navíc objevil i strojek s větší výdrží baterie, až 15 let.

Zákrok je rozdělený do dvou operací. Po první operaci provedené v narkóze dostane pacient ještě ovladač, takzvaný externí stimulátor, kterým hledá ideální nastavení podle svých potřeb. Ovladač je s elektrodou propojený drátkem vedoucím z těla pacienta. Po dvou týdnech správného doladění se ale může drát vycházející z těla a externí stimulátor odstranit. První zákrok probíhá v úplné anestezii, druhý už jen v lokální.

„Po tom druhém zákroku je to opravdu vynikající,“ svěřila se paní Božena. „Nemůžu si na nic stěžovat a opravdu můžu všechno. Nijak mě to neomezuje. Pod kůží mám opravdu jen tvrdé místo a to je vlastně všechno,“ dodala. Zákroky absolvovala v únoru letošního roku.

Pavel Řeřicha se připojuje a zmiňuje, že i v jeho případě je konečně vše v pořádku. „Stolice normálně dvakrát za den. Takže jdu ráno a večer a hotovo. Nemusím dvanáctkrát jako předtím, kdy jsem na záchodě strávil i hodinu a půl v kuse,“ dodal.

Až pětina lidí v Česku má potíže s udržením moči, zhruba 200 tisíc lidí s udržením stolice a zdaleka to není problém jen starých lidí. S inkontinencí mají potíže ženy po porodech, problém může způsobit stres nebo namáhavá práce. Ne vždy jsou však příčiny zcela známé. Inkontinence moči se nejčastěji objevuje po narušení nervů v oblasti pánevního dna, může ji však doprovázet mozková mrtvice, roztroušená skleróza nebo diabetes. Postižení lidé pak mají stigma a bojí se chodit do společnosti.

„Problém s inkontinencí je strašně tabuizovaný, lidé se o tom stydí mluvit. Nejdůležitější však je, aby své problémy začali řešit včas a nenechávali to zajít zbytečně daleko,“ upozornil lékař hořovické nemocnice Julius Örhalmi.

Zákrok plně hradí pojišťovny. Tento týden se koná světový týden kontinence, který má na problém a možnosti léčby upozornit. Nemocnice v Hořovicích, která je jedním z šesti center provádějících v České republice zmíněný zákrok, poskytuje konzultace pro pacienty s únikem moči nebo stolice ve své koloproktologické ambulanci. Objednat se je možné telefonicky na čísle 14 500. Pro pacienty jsou další informace také na webu bezomezeni.cz.