Houslový inovátor z Česka zaujal svět unikátní sbírkou nástrojů

„Nikdy jsem se nechtěl živit uměním. To dokáže jen velmi málo lidí a já jsem si ani nikdy neuměl představit, že bych dokázal být slavný,“ usmívá se 75letý tvůrce, kterého agentura Dobrý den začátkem června zařadila mezi rekordmany.

Vyučený truhlář, tiskař a strojní zámečník, vybavený vysoce nadstandardní zručností a představivostí, se tak živil různě, nejdéle souvisle patrně jako noční recepční v hotelu, kde pracoval sedmnáct let. Kumštu se pak věnoval po práci doma.

„Reliéfy a obrazy jsem tvořil od osmdesátého roku,“ uvedl. Ačkoli jsou tato díla na prodej skutečně jen ojediněle, pověst o schopném a talentovaném tvůrci se brzy roznesla. „Někdy v 90. roce za mnou přišla paní, abych jí vyrobil housle pro manžela, který hrál v country kapele,“ popsal umělec impuls k unikátní sbírce.

Žena ale přišla s vlastním návrhem, a ten nešel řezbáři takříkajíc od srdce. Sám tak nakreslil deset různých vlastních návrhů, na ty se ale zklamaná žena odmítla přijít podívat. Rozhněvaný kumštýř tak skicák zahodil v dílně do kouta.

„Jenže pak mi přišlo líto času, který jsem nad tím strávil, a vrátil jsem se k němu,“ popsal. Měsíce pak trvalo, než si promyslel všechny detaily a než mu sen napověděl, že má namísto trápení se nad akustikou zvolit elektrofonickou verzi. „Tvar jsem tak dodržel, ale kolem ozvučnice jsem to okrajkoval,“ popsal vznik prvního unikátu.

První čtvery jedinečné housle si nechal patentovat. Jeho dílo tehdy zpopularizoval na čerstvě vzniklé komerční stanici reportér Josef Klíma. Reportáž o pár let později, kdy už bylo nástrojů podstatně více, zaujala australskou televizi. Díky ní se o „inovátorovi Stradivariho“ dozvěděli lidé v 82 zemích světa.

Jemu samotnému ale vynesla tři „návštěvy“ zlodějů, při kterých přišel o řadu prací a tři nástroje. Z celkem zhotovených 23 kousků mu tak zbyly dvanáctery housle, čtyři violy a stejný počet violoncell. Všechny nástroje jsou plně funkční a poznat je na první pohled by bylo možné i bez autorské značky BariQ.

„Stradivari inovoval Amatiho, ale celý život se drželi jediného vzoru. Já mám dvacet originálů,“ žertuje umělec, který se nechává inspirovat samotným dřevem a jeho kresbou. Dřevo podle jeho slov není materiál, ale partner. Ze zdravotních důvodů však Ĺudovít Bari výrobu dalších nástrojů neplánuje.